1.8. Druhousti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
SYSTÉM:
JEŽOVKY (nemají ramena, vápenité útvary destičkovité + dlouhé ostny)
LILIJICE
HADICE
HVĚZDICE
SUMÝŠI → dospělci mají bilaterální souměrnost
POLOSTRUNATCI
patrně výchozí skupina pro vývoj strunatců
obývají mořské dno, jsou mikrofágové
tělo rozlišeno na: ŽALUD (prosoma)/ LÍMEC (mezosoma)/ TRUP (metasoma)
vývojová příbuznost:
jícen má 2 řady dýchacích žaberních štěrbin
vychlípenina hltanu zpevňuje hlavovou část těla → odpovídá funkčně i histologicky struně hřbetní (= CHORDA DORSALIS)
mají vyvinut hřbetní nervový pruh
SYSTÉM:
KŘÍDLOŽÁBŘÍ → přisedlí
ŽALUDOVCI → pohybliví → jsou GONOCHORISTÉ, z oplozených vajíček → dvoustranně souměrné plovoucí larvy TORNÁRIE
VÝVOJ STRUNY HŘBETNÍ: s prvními náznaky struny hřbetní se setkáváme u polostrunatců, v případě hřbetní vychlípeniny hltanu, která zpevňuje hlavovou část těla a funkčně a histologicky odpovídá struně hřbetní → všichni strunatci mají vyvinutou vnitřní kostru, jejímž základem je struna hřbetní → vyvíjející se z entodermu, je to pevná, elastická tyčinkovitá výztuha, probíhající podélně tělem nad TS a pod NS → chorda dorsalis může být trvalým orgánem, který se vyskytuje po celý život – v případě evolučně nižších strunatců → orgánem přechodným, který je přítomný pouze u zárodečných stádií evolučně vyšších strunatců → v průběhu dalšího vývinu je zatlačena do podoby meziobratlových plotének a nahrazena páteří
STRUNATCI → charakteristické znaky
mnohobuněční, tělo tvoří 3 zárodečné listy → ektoderm, mezoderm, entoderm
druhotná tělní dutina → coelom
bilaterální souměrnost
evoluce: strunatci se na Zemi objevili pravděpodobně počátkem KAMBRIA v prvohorách (před cca 500 mil. let) → zkameněliny nejstarších strunatců v mořských usazeninách → první strunatci osidlovali pravděpodobně moře → sladké vody, zde se začala vyvíjet nová, nejprogresivnější skupina strunatců → obratlovci
Základní znaky:
všichni mají vyvinutou vnitřní kostru (=endoskelet) → základ: strana hřbetní, která je u nižších strunatců zachována/ u vyšších strunatců je zatlačena páteří
na hřbetní straně těla strunatců je vyvinuta TRUBICOVITÁ NS, která vznikla vchlípením ektodermu → u nižších strunatců (kopinatci) = nervová trubice v hlavové části mírně rozšířena / u vyšších strunatců (obratlovci) = člení se na MÍCHU + různě vyvinutý MOZEK
v přední části trávicí trubice (hltan) se prolamuje několik párových žaberních štěrbin s dýchací funkcí → u nižší strunatců ŽABERNÍ ŠTĚRBINY zachovány po celý život/ u vyšších obratlovců, kteří v dospělosti dýchají plícemi, se objevují jen v určité fázi embryonálního vývoje
CS → UZAVŘENÁ (výjimka → vývojově nejnižší pláštěnci), srdce pohánějící krev je vždy na břišní straně těla, pod TS → srdce pumpuje krev do dýchacích ústrojů směrem k hlavě
TS → TRUBICOVITÁ, prochází podélně středem těla → začíná na hlavovém konci těla ústy → končí řitním otvorem
Strunatci mají tzv. PRAVÝ OCAS → tj. část těla vybíhající za řitní otvor, kterou již neprochází trávicí trubice