1.8. Druhousti

SYSTÉM:

• JEŽOVKY (nemají ramena, vápenité útvary destičkovité + dlouhé ostny)

• LILIJICE

• HADICE

• HVĚZDICE

• SUMÝŠI → dospělci mají bilaterální souměrnost

POLOSTRUNATCI

• patrně výchozí skupina pro vývoj strunatců

• obývají mořské dno, jsou mikrofágové

• tělo rozlišeno na: ŽALUD (prosoma)/ LÍMEC (mezosoma)/ TRUP (metasoma)

• vývojová příbuznost:

1. jícen má 2 řady dýchacích žaberních štěrbin

2. vychlípenina hltanu zpevňuje hlavovou část těla → odpovídá funkčně i histologicky struně hřbetní (= CHORDA DORSALIS)

3. mají vyvinut hřbetní nervový pruh

SYSTÉM:

• KŘÍDLOŽÁBŘÍ → přisedlí

• ŽALUDOVCI → pohybliví → jsou GONOCHORISTÉ, z oplozených vajíček → dvoustranně souměrné plovoucí larvy TORNÁRIE

VÝVOJ STRUNY HŘBETNÍ: s prvními náznaky struny hřbetní se setkáváme u polostrunatců, v případě hřbetní vychlípeniny hltanu, která zpevňuje hlavovou část těla a funkčně a histologicky odpovídá struně hřbetní → všichni strunatci mají vyvinutou vnitřní kostru, jejímž základem je struna hřbetní → vyvíjející se z entodermu, je to pevná, elastická tyčinkovitá výztuha, probíhající podélně tělem nad TS a pod NS → chorda dorsalis může být trvalým orgánem, který se vyskytuje po celý život – v případě evolučně nižších strunatců → orgánem přechodným, který je přítomný pouze u zárodečných stádií evolučně vyšších strunatců → v průběhu dalšího vývinu je zatlačena do podoby meziobratlových plotének a nahrazena páteří

STRUNATCI → charakteristické znaky

• mnohobuněční, tělo tvoří 3 zárodečné listy → ektoderm, mezoderm, entoderm

• druhotná tělní dutina → coelom

• bilaterální souměrnost

• evoluce: strunatci se na Zemi objevili pravděpodobně počátkem KAMBRIA v prvohorách (před cca 500 mil. let) → zkameněliny nejstarších strunatců v mořských usazeninách → první strunatci osidlovali pravděpodobně moře → sladké vody, zde se začala vyvíjet nová, nejprogresivnější skupina strunatců → obratlovci

Základní znaky:

• všichni mají vyvinutou vnitřní kostru (=endoskelet) → základ: strana hřbetní, která je u nižších strunatců zachována/ u vyšších strunatců je zatlačena páteří

• na hřbetní straně těla strunatců je vyvinuta TRUBICOVITÁ NS, která vznikla vchlípením ektodermu → u nižších strunatců (kopinatci) = nervová trubice v hlavové části mírně rozšířena / u vyšších strunatců (obratlovci) = člení se na MÍCHU + různě vyvinutý MOZEK

• v přední části trávicí trubice (hltan) se prolamuje několik párových žaberních štěrbin s dýchací funkcí → u nižší strunatců ŽABERNÍ ŠTĚRBINY zachovány po celý život/ u vyšších obratlovců, kteří v dospělosti dýchají plícemi, se objevují jen v určité fázi embryonálního vývoje

• CS → UZAVŘENÁ (výjimka → vývojově nejnižší pláštěnci), srdce pohánějící krev je vždy na břišní straně těla, pod TS → srdce pumpuje krev do dýchacích ústrojů směrem k hlavě

• TS → TRUBICOVITÁ, prochází podélně středem těla → začíná na hlavovém konci těla ústy → končí řitním otvorem

• Strunatci mají tzv. PRAVÝ OCAS → tj. část těla vybíhající za řitní otvor, kterou již neprochází trávicí trubice