58. Ekosystém - vztahy mezi organismy, populace, biocenózy, biomy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vztahy mezi organismy
neutrální
neutralismus = populace jsou na sobě nezávislé, jejich životní prostory (niky) jsou zcela odlišné - např. zmije a kapr
pozitivní
protokooperace = vzájemně prospěšné sdružování z důvodu rozmnožování - např. havran, sojka
komenzalismus = „spolustolovnictví“ - aktivity jednoto druhu (hostitele) využívá při výživě jiný druh (komenzál) nikdo není poškozen ani si vzájemně neprospívají - např. hodující žralok a rybičky, mikroorganismy v trávicí soustavě
mutualismus = symbióza - symetrický vztah přínosný pro oba druhy můžou se stát na sobě závislý - odstranění jednoho z nich je smrtící i pro druhý druh - např. kráva a bachořec
negativní
kompetice = mezidruhová konkurence soutěžení o potravní a úkrytové zdroje - jeden druh má větší konkurenční sílu než druhý - např. housenky, brouci
parazitismus = parazit = organismus získávající živiny z jednoho či několika málo hostitelů, kterým obvykle škodí, ale nezabije je okamžitě postupně snižuje fitness hostitele = biologická zdatnost - schopnost předat své geny dalším generacím - určuje se zpětně každý organismus má svého parazita - např. jmelí, orchidej
predace = „kořistnictví“ - dravý způsob života, při němž predátor aktivně vyhledává a loví kořist pro potravu - např. vlk a zajíc
amenzalismus = alelopatie = antibióza = dva organismy, které si konkurují v jednom prostředí - jeden druh (ihibitor) svými metabolity negativně působí na jiný druh (amenzál), ale sám není touto interakcí ovlivněn - např. sinice vylučují do vody toxické látky, které vyvolávají hynutí vodních bezobratlých
Potravní (trofické) řetězce
-
jeden organismus je zdrojem energie pro druhý, a vytváří se tak potravní (trofické) řetězce spojující v jednom směru jednotlivé potravní (trofické) úrovně
-
typy potravních řetězců:
-
pastevně kořistnický - tvoří ho producenti (zelené autotrofní rostliny) konzumenti I. řádu (býložravci) konzumenti II. řádu (masožravci, predátoři býložravců) konzumenti II. řádu (masožravci, predátoři masožravců) - např. řasy býložravé ryby dravé ryby člověk
-
dekompoziční = rozkladný = detritový = saprofytický - zajišťuje rozklad organické hmoty na anorganické látky, vede od těl uhynulých organismů saprofágové (narušují mrtvou organickou hmotu) saprofytické organismy - např. bakterie, houby
-
parazitický - vede od hostitele k parazitovi - a následně k parazitům dalších řádů
-
-
fytofág = živočich živící se rostlinami
-
zoofág = živočich konzumující živé živočichy
-
saprofág = živočich živící se rozkládajícími se těly uhynulých organismů - např. hrobařík
-
kaprofág = živočich živící se pouze výkaly jiných živočichů - např. chrobák
-
nekrofág = živočich konzumující mrtvá těla jiných živočichů - např. hyena
-
Potravní pyramida
-
vyjadřuje potravní vztahy, jež probíhají v ekosystému - pyramida rozdělená do několika pater - velikost každého patra zde neurčuje počet či hmotnost jedinců v daném patře, ale množství energie, které je v něm obsaženo
-
Vývoj ekosystému
-
ekologická sukcese = samovolný, postupný vývoj ve složení společenstva
-
probíhá podle určitých zákonitostí po dobu více let
-
společenstvo se mění od strukturně jednoduchého s malým počtem druhů po strukturně složité s bohatším počtem druhů - tento proces se postupně zpomaluje, až dosáhne konečné, stabilní fáze zvané klimax
-
primární sukcese - probíhá na půdě, která nebyla dosud oživena - zprvu se objevují bakterie, řasy, houby, lišejníky - např. výsypky po těžbě surovin, nově vzniklé sopečné ostrovy
-
sekundární sukcese - probíhá na půdě s odstraněným vegetačním krytem, v půdě jsou obsaženy výtrusy a semena, postupně se objevují jednoleté plevele, trvalé byliny, keře, stromy - např. neudržované louky
-
Funkční složky ekosystémů