9. Systém a evoluce hub

[9] Systém a evoluce hub

Charakteristika:

• Početná, vývojově velmi různorodá skupina eukaryotických organismů,

• Spojují některé znaky rostlin (nepohyblivost, schopnost tvorby vitaminů) a živočichů (heterotrofní způsob výživy, stavební polysacharid chitin, zásobní látka glykogen),

• Jednobuněčné i mnohobuněčné organismy, rozmanité z hlediska utváření houbové stélky, rychlý růst,

• Základní stavební jednotka hub = houbové vlákno = hyfa,

• Hyfy se větví, vzájemně proplétají a tvoří podhoubí = mycelium (většinou přehrádkované, přehrádky rozdělují houbové vlákno na jednotlivé buňky),

• Hyfy mohou vytvářet i nepravá pletiva = plektenchym,

• Vývojově vyšší houby – na podhoubí vyrůstají plodnice, část houbové stélky, ve které se tvoří výtrusy (spory),

Rozmnožování hub:

• Pohlavní

a) splývání gamet - izogamie, anizogamie, oogamie

b) splývání pohlavních orgánů - gametangiogamie

c) splývání somatických buněk – somatogamie

• Nepohlavní pomocí různých typů spor,

zoospory (pohyblivé)

sporangiospory (nepohyblivé, vznikají ve sporangiích),

konidie (odškrcují se z konců specializovaných hyf),

askospory (u vřeckovýtrusých hub), vznikají meiózou,

bazidiospory (u stopkovýtrusých hub), vznikají meiózou,

Výskyt hub:

• Nejrůznější stanoviště téměř po celém světě,

• Nejdůležitější stanovištní faktor je vlhkost →biotopy s vyšší půdní vlhkostí,

• Další faktor je teplota 4-40 stupňů C

Heterotrofní způsob výživy

• Saprofyté,

• Parazité

• Mnohé houby žijí v symbióze se sinicemi nebo zelenými řasami (lišejníky) nebo s cévnatými rostlinami - mykorhiza (soužití s kořeny vyšších rostlin čímž zvětšují plochu kořenového systému).

Význam hub:

• Rozkladači (dekompozitoři) složitých organických látek (koloběh živin),

• Složka potravy (žampióny, hlíva, …), potravinářství (sýry, alkoholické nápoje…)

• Výroba léčiv, antibiotik, enzymů, vitaminů,

• Biologický boj proti hmyzím škůdcům, hubení plevelů,

• Negativní význam – původci mnoha chorob kulturních rostlin, zvířat i člověka

Systém hub:

Mezi nejznámější a nejrozšířenější houby řadíme:

Říše: FUNGI

Oddělení: VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY (Askomyceta)

• Mikroskopické i makroskopické rozměry,

• Kromě kvasinek mají dobře vyvinuté článkované mycelium,

• Charakteristický znak, tvorba pohlavních orgánů a specializovaných 1buněčných sporangií – vřecek (ascus),

• Vřecko obsahuje askospory (výtrusy),

• Vývojově starší formy – vřecka jednotlivě na konci hyf

• Dokonalejší formy – souvislá výtrusorodá vrstva (hymenium) na povrchu nebo uvnitř plodnic,

• Rozmnožování – nepohlavní výtrusy (nejčastěji) = konidie

KVASINKY

• Saprofytické houby, žijí na povrchu i uvnitř živočichů a rostlin, v půdě,

• Nejčastěji jednobuněčné, pučením tvoří řetízky buněk (nepravé mycelium),

• Kvasinka pivní, kvasinka vinná → alkoholové kvašení,

• Farmaceutický a potravinářský průmysl,

• Negativní význam – rod Candida – dermatomykózy, napadající člověka