18. Geologický vývoj Země a člověka

[18] Geologický vývoj Země, vznik a vývoj života na Zemi

• planeta Země vzniká před 4,6 mld. let

• pro vznik života mají význam nejlehčí povrchové vrstvy – zemská kůra, atmosféra a hydrosféra

• Prekambrium = astrální období, prahory, starohory

• Postkambrium = prvohory, druhohory

• Kenozoikum = třetihory, čtvrtohory

1. Astrální období

- vznik planety, zemského jádra, dochází k postupnému ochlazování povrchu, vznik redukční atmosféry

2. Prahory

- stálé ochlazování povrchu, sopečná činnost, zemětřesení, horniny tuhnou a vytváří se tuhý škraloup –

zemská kůra, která praská a vznikají základy kontinentů (kratony)

- vznikla ozonové vrstva, redukční atmosféra (vodní pára, metan, sirovodík, amoniak) se mění na oxidační

- vznik prvotních forem života (před 3,63 mld. let) – jednoduché membránové organismy schopné se

rozmnožovat (bakterie, sinice)

3. Starohory

- vulkanická činnost - assyntské vrásnění - první pohoří, vznikají první kontinenty

- život v moři – rozvoj řas, prvoků, žahavců, kroužkovců

4. Prvohory

• starší: kambrium, ordovik, silur, devon

- kaledonské vrásnění (pohoří VB, Norsko)

- mělká moře (základ výskytu života)

- teplé, vlhké klima, existence ozonové vrstvy umožnila přechod organismů na souš a pronikání života do

sladkovodního prostředí

- vznik vápenců, množství zkamenělin (Kosířské lomy, Barrandien)

- první primitivní cévnaté rostliny, trilobiti, graptoliti, ostnokožci, mlži, hlavonožci, první obratlovci

(paryby, ryby)

• mladší: karbon, perm

- hercynské vrásnění

- spojení menších pevninských celků do superkontinentu Pangea

- vyšší obsah kyslíku v atmosféře – gigantické formy členovců.

- první nahosemenné rostliny, rozvoj kapraďorostů – stromovité přesličky, plavuně, kapradiny – černé uhlí

- rozvoj mlžů, úbytek trilobitů a ostnokožců, první hmyz, první obojživelníci a plazi

5. Druhohory

• trias, jura, křída

- začátek rozpadu Pangey na Laurasii (sever) a Gondwanu (jih), vznik kontinentálních jader

- konec druhohor - geologicky aktivní období – začíná alpinsko-himalájské vrásnění

- vznik sedimentárních hornin – pískovce a křídy

- rozvoj nahosemenných rostlin (cykasy, jehličnany), první krytosemenné rostliny

- rozvoj plazů (dinosauři), hlavonožců (amoniti, belemniti)

6. Třetihory

• paleogén, neogén

- alpinsko-himalájské vrásnění (srážka evropské a africké desky - Alpy, Karpaty,

Pyreneje; srážka indické a asijské desky - Himálaj, Kavkaz; Amerika se posouvá na Z - Kordilery a Andy

- rozvoj krytosemenných rostlin, mlžů a plžů, rozvoj ptáků a savců, na konci třetihor první hominidé

- vznik hnědého uhlí (jehličnany), jantar – zkamenělá pryskyřice

7. Čtvrtohory

• pleistocén, holocén

- střídání dob ledových (glaciálů) a dob meziledových (interglaciály)

- doznívání alpinsko- himalájského vrásnění