1.22. Vznik a kontinuita zivota s ohledem na antropogenni vlivy na biosferu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
22. Vznik a kontinuita života s ohledem na antropogenní vlivy na biosféru
Vznik Země
Geologické éry
Teorie vzniku života
Autochtonní abiogeneze
Evoluční teorie
Mutace a jejich evoluční význam + molekulární evoluce
Biosféra a člověk
Historie vývoje života na Zemi s ohledem na jednotlivé geologické éry
Předchůdci rodu HOMO
HOMINIZACE
SAPIENTACE
Vývoj rodu HOMO
Etnická antropologie
Země nejspíše vznikla zhruba před 4,6 mld. let akrecí (= zvětšování objemu vlivem připojování vnějších částic k vlastnímu tělesu) z pracho- plynného disku, jenž obíhal kolem centrální rodící se hvězdy Slunce
HISTORICKÝ VÝVOJ ŽIVOTA NA ZEMI
PRAHORY – archeozoikum (před 3800 mil. lety)
CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ EVOLUCE
VZNIK ŽIVOTA
HETEROTROFNÍ PROKARYOTA
BAKTERIE HETEROTROFNÍ →BAKTERIE CHEMOAUTOTROFNÍ
STAROHORY (2500- 600 mil. lety)
rozvoj SINIC, ŘAS, BAKTERIÍ
vznik EUKARYOT → jednobuněčné rostliny + prvoci (cca před 600 mil. lety)
1. živočichové = HETEROTROFNÍ PRVOCI
první mnohobuněční → ŽIVOČIŠNÉ HOUBY (vývojové stádium gastruly) → slepá vývojová větev mnohobuněčných
rozštěpení vývojových cest živočichů na 2 základní směry:
zmnožování a zdokonalování organel (recentní skupiny prvoků)
rozvoj mechanismů diferenciace a specializace buněk (rozmanitost dnešních mnohobuněčných)
konec STAROHOR →rozvoj fotosyntetizujících AUTOTROFNÍCH ORGANISMŮ → zvýšení množství kyslíku v atmosféře → vznik a rozvoj efektivnějšího aerobního metabolismu →stavba složitějších struktur = pevná kutikula, kostra, schránky (proto v prvohorních usazeninách nacházíme zkameněliny a otisky pevných struktur živočichů – trilobiti = Barandien)
LÁČKOVCI, ČERVI, MĚKKÝŠI
PRIMITIVNÍ ČLENOVCI, OSTNOKOŽCI, POLOSTRUNATCI
PRVOHORY
KAMBRIUM (před 570 mil. lety)
existují již všechny významné kmeny bezobratlých
souběžně se vyvíjejí 2 základní vývojové linie mnohobuněčných:
paprsčitě souměrní s láčkou (žahavci)
dvoustranně souměrní (prvoústí + druhoústí)
SINICE + ŘASY pronikají na souš, první vyšší rostliny
TRILOBITI (vůdčí organismus prvohor), MĚKKÝŠI, BEZČELISTNATCI, PARYBY
ORDOVIK (před 500 mil. lety)
PRVNÍ CÉVNATÉ SUCHOZEMSKÉ ROSTLINY
vrchol vývoje TRILOBITŮ, GRAPTOLITI
rozvoj MĚKKÝŠŮ (= vrchol nesegmentovaných prvoústých)
SILUR (před 435 mil. lety)
hojnější osidlování souše cévnatými rostlinami a ČLENOVCI (= vrchol prvoústých, segmentovaných)
ROSTLINY VÝTRUSNÉ
rozvoj ČLENOVCŮ (vývojově spřízněni s hlísty), ČELISTNATÍ OBRATLOVCI
DEVON (před 395 mil. lety)
LESY CÉVNATÝCH VÝTRUSNÝCH ROSTLIN, PŘESLIČKY a PLAVUNĚ
HMYZ (nejvýše vyvinutá skupina členovců)- přizpůsobil se k životu na souši a vznikly i první létavé formy
ŽRALOCI, KOSTNATÉ RYBY, PANCÍŘNATÉ, DVOJDYŠNÉ → jejich největší rozvoj
na LALOKOPLOUTVÉ navazují KRYTOLEBCI (předkové dnešních obojživelníků, vymírají ve triasu)