Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




1.25. Dedicnost mnohobunecnych organismu

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (31.98 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

25. Dědičnost mnohobuněčných organismů

  • Hybridizace

  • Šlechtitelství

  • Dědičnost kvantitativních a kvalitativních znaků

  • Autozomální a gonozomální dědičnost

  • Genetická proměnlivost

  • Genetika populací

GENETIKA = věda o dědičnosti a proměnlivosti živých organismů

  • popisuje a vysvětluje pravidla, jimiž se řídí přenos dědičných znaků z rodičovské generace → potomstvo

  1. DĚDIČNOST = 1 ze základních vlastností živých organismů (vlastní genetická informace, metabolismus, schopnost rozmnožování) → schopnost organismů vytvářet potomky se stejnými nebo podobnými znaky

  • každý jedinec má určitou genetickou informaci, kterou předává svým potomkům a která určuje jeho vzhled, vlastnosti a schopnosti reagovat na podmínky vnějšího prostředí

  • zajišťuje zachování jednotlivých biologických druhů v průběhu mnoha generací

  1. PROMĚNLIVOST (VARIABILITA) = odlišnost jedinců téhož druhu a jejich rozdílná schopnost reagovat na podmínky vnějšího prostředí, je podmíněna:

  • PŮSOBENÍ FAKTORŮ VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ = př. fyzikální, chemické, geografické vlivy, nabídka potravy, u člověka výchovou, sociálním zázemím a vzdělaností

  • GENETICKÉ VLIVY = záleží na tom, které vlohy potomci od svých rodičů zdědí a jak se jejich výsledná kombinace projeví při tvorbě konkrétního znaku

HYBRIDIZACE – MENDELOVY ZÁKONY:

JOHANN GREGOR MENDEL = německý přírodovědec, považován za zakladatele genetiky, na základě svých pokusů s křížením hrachu zformuloval zákony o křížení. Působil jako mnich a opat augustiniánského kláštera v Brně. Statisticky vyhodnocoval svá pozorování. R. 1865 přednesl přednášku o výsledcích svých pokusů – „Pokusy s rostlinnými hybridy“. – Zůstal nepochopen ve své době. Výsledek jeho výzkumů byl poprvé uznán o 35 let později ve 20. století.

  • svými pokusy dokázal, že každý ZNAK je podmíněn PÁREM VLOH

  • každý gen má VÍCE KONKRÉTNÍCH FOREM (= ALEL)

  • GENOTYP = soubor všech alel v buňce daného jedince

  • FENOTYP = vnější projev genotypu, soubor znaků organismu, které lze zjistit přímým pozorováním jedince

Fenotypové znaky:

  1. KVANTITATIVNÍ ZNAKY

  2. KVALITATIVNÍ ZNAKY

kombinace alel:

  1. DOMINANTNÍ HOMOZYGOT (AA)

  2. RECESIVNÍ HOMOZYGOT (aa)

  3. HETEROZYGOT (Aa) – při úplné dominanci se projeví znak dominantní alely A, při neúplné dochází ke kombinaci alel

  • rodiče nepředávají potomkům konkrétní znak, ale pouze VLOHU, která se v konečné fázi ani nemusí projevit

  • MENDEL prováděl pokusy s KŘÍŽENÍM HRACHU, na jehož základě vytvořil své zákony

  • HRÁCH = vhodný objekt – velmi dobře se pěstuje, kříží, vytváří celkem velký počet semen, mnoho odrůd s různými geneticky podmíněnými znaky

Mendelův pokus s křížením rostlin hrachu s různým fenotypem (červené a bílé květy)- 3 zákony:

  1. ZÁKON O UNIFORMITĚ HYBRIDŮ V 1. FILIÁLNÍ GENERACI = křížením dominantního a recesivního homozygota vzniká tzv. uniformní potomstvo, které je heterozygotní – u hrachu je úplná dominance, proto se projeví pouze dominantní znak alely A

  2. ZÁKON O SEGREGACI ALEL A JEJICH KOMBINACI VE 2. FILIÁLNÍ GENERACI = vzájemným křížením heterozygotů (Aa) vznikne potomstvo o genotypovém štěpném poměru 1AA: 2 Aa: 1aa, v případě úplné dominance o poměru 3:1

  3. ZÁKON O NEZÁVISLÉ KOMBINOVATELNOSTI ALEL = alely různých genů se segregují v potomstvu nezávisle na sobě – př. křížení DIHYBRIDŮ, u nichž sledujeme 2 znaky, které se projeví nezávisle na sobě

Témata, do kterých materiál patří