1.25. Dedicnost mnohobunecnych organismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
při úplné dominanci má heterozygot shodný fenotyp s dominantním homozygotep – proto je ve 2. filiální generaci štěpný poměr 3:1/ při neúplné dominanci je fenotypový poměr stejný jako genotypový 1:2:1 – u heterozygota se projeví obě alely, které se zkombinují
KODOMINANCE = při vyjádření určitého znaku se uplatňují rovným dílem 2 různé dominantní alely – př. krevní skupiny AB0 - jejich vznik je podmíněn 2 dominantními alelami – IA, IB a 1 recesivní alelou i0
krevní sk. A – genotyp: IAIA / IAi0
krevní sk. B – genotyp: IBIB / IBi0
krevní sk. 0 – genotyp: i0, i0 – pouze kombinace 2 recesivních alel
krevní sk. AB – genotyp: IA, IB
ŠLECHTITELSTVÍ, HYBRIDIZACE
významně se podílí na zvýšení rostlinné a živočišné produktivity
cíleným šlechtěním vznikají nové KULTIVARY ROSTLIN a PLEMENA ZVÍŘAT
z genetického hlediska se jedná o linii jedinců, kteří mají stabilizovanou a z větší části homozygotní genetickou výbavu
vhodnost odrůdy se posuzuje dle různých kritérií:
VÝŠE VÝNOSU
ODOLNOST VŮČI ŠKŮDCŮM A NEPŘÍZNIVÝM VLIVŮM POČASÍ
VHODNOST PRO MECHANIZOVANOU SKLIZEŇ (př. odrůdy obilnin, které nepoléhají)
KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ (vliv na tržní hodnotu, výživová hodnota – obsah bílkovin, sacharidů, vitaminů, skladovatelnost a trvanlivost)
ESTETIKA – u okrasných kultivarů
vznik nových kultivarů:
VÝBĚR = ze souboru rostlin se vyberou jedinci s užitečnými vlastnostmi (Darwinova teorie)
POZITIVNÍ VÝBĚR = selekce a rozmnožení těch jedinců, jejichž vlastnosti nejlépe odpovídají záměrům šlechtitele
NEGATIVNÍ VÝBĚR = z populace se odstraňují jedinci s nežádoucími znaky
KŘÍŽENÍ (= HYBRIDIZACE) = umožňuje kombinaci vloh na základě pohl. rozmnožování vybraných jedinců s vlastnostmi, které by měla vykazovat budoucí odrůda
rostliny pro křížení se získávají z tzv. ŠLECHTITELSKÝCH ŠKOLEK (genových bank)/ PŘÍRODNÍ REZERVACE (přirozené genové banky)
Zkřížíme- li heterozygotní jedince (Aa) – vznikne VARIABILNÍ POTOMSTVO, z něho vybereme k dalšímu šlechtění pouze ty s nejvýhodnějšími vlastnostmi
Křížení lze opakovat až ke vzniku homozygotní linie s požadovanými znaky – často dochází k INBREDNÍ DEPRESI = vyvolaná nepříznivě působícími alelami
V těchto případech je třeba zachovat heterozygotní kultivary za pomoci nepohlavního množení prostřednictvím tzv. UDRŽOVACÍHO ŠLECHTĚNÍ (= roubovaní ovocných dřevin…)
HETEROZE = zkřížení 2 homozygotních jedinců o rozdílném genotypu, čímž vzniká zdatnější a mohutnější potomstvo (využívá se k rostlinné i živočišné výrobě – pěstování rajčat, kukuřice/ živočichové: brojleři – větší výška i váha)
VZDÁLENÁ HYBRIDIZACE = cílené mezidruhové křížení – využívá se u rostlin, kdy vznikají rostliny, které v sobě spojují vhodné vlastnosti obou rodičovských druhů (př. kříženec pšenice + žito – ŽITOVEC) – kříženci jsou STERILNÍ
MEZIDRUHOVÉ KŘÍŽENÍ ZVÍŘAT – př. MEZEK (koňský hřebec + oslí klisna), MULA (koňská klisna + oslí hřebec) – oba hybridi jsou sterilní – využívají se k tahu a k jízdě
SOMATICKÁ HYBRIDIZACE = somatické buňky obou rodičů se zbaví BS a následně dochází k fúzi (sloučení) protoplastů v buněčné kultuře
INDUKOVANÁ MUTACE = růst variability potomstva – vznik nových, šlechtitelsky významných fenotypů – mutace je vyvolána IONIZAČNÍM ZÁŘENÍM, CHEMICKÝMI MUTAGENY na semena/ pohlavní buňky rostlin – dochází ke zmnožení celé chromozomové sady = POLYPLOIDII