Pohyb

16. Pohyb jako charakteristická vlastnost organismů

• pohyb rostlin

• organely pohybu

• fylogeneze opěrné a pohybové soustavy živočichů

• opěrná a pohybová soustava člověka

Pohyb je jedna z obecných vlastností organismů, který je společný všem živým soustavám. Vedle pohybu sem patří: jednotný princip chem. složení, vysoká organizovanost, růst a vývoj, rozmnožování a dědičnost, schopnost vyvíjet se (fylogeneze) a dráždivost.

• Pohyb je nejčastější reakcí na podráždění (= schopnost reakce na podněty z vnějšího a vnitřního prostředí)

Pohyb rostlin

Pohyby rostlin se dělí na 2 základní skupiny:

1. fyzikální pohyby = hygroskopické a kohezní

2. vitální pohyby = lokomoční a ohybové

Fyzikální pohyby = založeny na zákonitostech platících i pro neživou přírodu

1. Hygroskopické pohyby = umožněny bobtnavou schopností BS (př. otevírání a zavírání plodních šišek jehličnanů)

2. Kohezní pohyby = umožněny soudržností (kohezí) molekul vody a jejich přilnavostí (adhezí) k vnitřním stranám BS (př. otevírání výtrusnic kapradin)

Vitální pohyby = výsledkem životních projevů rostliny

1. Lokomoční pohyby (taxe) = pohyby z místa na místo

• indukované = vyvolané nějakým podrážděním

• orientované = ve směru nebo v protisměru podráždění

• vykonávané jednobuněčnými rostlinami (př. zelené řasy se pohybují ze zastíněné části nádoby do osvětlené = fototaxe)

1. Ohybové pohyby = takové, kdy se část rostliny zakřiví (ohne)

1. vyvolané podrážděním:

• TROPISMY= indukované, orientované pohyby vyšších rostlin:

• fototropismus = vyvolané osvětlením z jednoho směru → pozitivně fototropické= ohyby za světlem (př. stonky, listové řapíky) / negativně fototropické = ohyby od světla (př. kořeny)

• geotropismus= ve směru nebo protisměru zemské tíže → pozitivně geotropické (př. kořeny)/ negativně geotropické (př. stonky)

• thigmotropismus = ovíjivé pohyby úponků popínavých rostlin po dotyku s oporou

• hydrotropismus = reakce na vodu (př. některé kořeny mohou růst vzhůru, je-li v tomto směru více vody)

• NASTIE = indukované, neorientované (všesměrné) pohyby rostlin, vyvolané změnou teploty, změnou intenzity světla, otřesy

• termonastie = otevírání květů vlivem tepla/ jejich zavírání vlivem chladu (př. bledule, tulipán)

• fotonastie = otevírání a zavírání květů vlivem změny intenzity světla (př. vlčí mák, šafrán)

• seismonastie = sklápění listů vlivem dotyku nebo otřesu (př. šťavel, citlivka)/ sklápění žláznatých chlupů (př. rosnatka)

• nyktinastie = spánkové pohyby vyvolané střídáním dne a noci (př. sklápění listů na noc- šťavel, fazol)

1. Samovolné (autonomní) pohyby = vykonávají rostliny bez vnějšího podráždění, tzn. nejsou indukované

• Růstové pohyby = různě rychlý prodlužovací růst protilehlých částí téhož orgánu

• Rychlost růstu ovlivňují fytohormony (= podněcují růst) – auxiny (vrcholy stonků), cytokininy (kořeny), gibereliny (nejmladší listy a kořeny) / fytohormony (=brzdící růst) – kyselina abscisová

• Nutační pohyby = př. stonek klíčící rostliny vyrůstající z půdy se samovolně kroutí a kývá, čímž lépe proniká vrstvou půdy