1.19. Nervova soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
19. Nervová regulace v tělech organismů
Fylogeneze NS živočichů
NS člověka – nervová tkáň, vzruchy, reflexy
Instinktivní chování
Signální soustavy
Anatomie
FYLOGENEZE NS ŽIVOČICHŮ:
= buňky, tkáně, orgány živočišného těla tvoří vzájemně harmonický celek – jeho součinnost je zajišťována NS, která je ostatním tělesným orgánům funkčně nadřazena
NS je ektodermálního původu
DIFÚZNÍ NS (rozptýlená) – polypy žahavců = nejjednodušší typ NS, tvořena vzájemně propojenými, nepravidelně rozptýlenými nervovými buňkami - reakce na podněty z prostředí je všesměrná
PROVAZCOVITÁ NS – ploštěnci, hlísti = seskupování nervových buněk, které tvoří provazce
GANGLIOVÁ NS – měkkýši = nervové buňky jsou seskupené a tvoří zauzliny – koncentrace zauzlin hlavně v hlavě/ noze/ plášti – zauzliny jsou propojeny podélnými pruhy (největší nahromadění nervové tkáně představuje mozkové ganglium hlavonožců)
ŽEBŘÍČKOVITÁ NS – kroužkovci, členovci = na břišní straně těla probíhají 2 podélné nervové pruhy, tvořené v každém článku 1 párem zauzli, které jsou vzájemně propojeny příčnými nervovými spojkami/ u členovců dochází ke splývání ganglií a jejich koncentraci v hlavové části těla (v důsledku splývání většiny článků v embryonálním vývoji)
KRUHOVITÁ NS – ostnokožci = tvořena 3kruhovitými prstenci a z nich vybíhají radiální pruhy
TRUBICOVITÁ NS – typický znak strunatců, umístěna na hřbetní straně těla
u POLOSTRUNATCŮ – přední část hřbetní NS je trubicovitá
NS – z ektodermu hřbetní části těla
PLÁŠTĚNCI – trubicovitá NS pouze v ocasní části larev (ztráta ocasu)/ u dospělce NS zachována v podobě 1 nervové zauzliny s vystupujícími nervy
KOPINATCI – trubicovitá NS, není rozdělena na mozek a míchu, ale je v hlavové části mírně rozšířená
OBRATLOVCI = CNS (mozek + mícha) + PERIFERNÍ nervstvo - stejná stavba, liší se velikostí a členitostí částí mozku v závislosti na stupni dokonalosti:
MOZEK - v zárodečném vývoji se zakládá v podobě 2 váčků – PŘEDNÍHO + ZADNÍHO MOZKU – dalším členěním z předního vzniká KONCOVÝ M. + MEZIMOZEK/ ze zadního vzniká PRODLOUŽENÁ MÍCHA+ MOZEČEK – mozek vždy 5 částí:
PRODLOUŽENÁ MÍCHA – pokračování páteřní míchy, jsou v ní spojovací dráhy, centrum dýchání, kardiovaskulární centrum, centrum aktivity a spánku, centra životně důležitých reflexů
MOZEČEK – ústředí koordinace pohybu a polohy těla, poměrně největší u ryb, ptáků a savců = vykonávají rychlé a složité pohyby
STŘEDNÍ MOZEK – u nižších obratlovců hlavní mozkové centrum/ u vyšších obratlovců je přepojovacím centrem zrakových a sluchových podnětů – přesouvají se do koncového mozku (u ryb centrum vjemů postranní čáry, u ptáků centrum zraku)
MEZIMOZEK – nadřazen vegetativním funkcím živočichů (regulace příjmu potravy, termoregulace, ovulace…), jeho spodní část (hypotalamus) je spojena s podvěskem mozkovým (hypofýza) – nejdůležitější žláza s vnitřní sekrecí a řídí činnost ostatních endokrinních žláz, produkuje hormony/ z mezimozku se vychlipují i buňky oční sítnice
KONCOVÝ MOZEK – u nižších obratlovců je centrem čichu/ u vyšších obratlovců je hlavní mozkovým centrem – je tvořen 2 polokoulemi, které u plazů, ptáků a savců mají druhotnou kůru mozkovou, plocha a kapacita je zvětšena gyrifikací, součástí jsou i bazální ganglia – centrum instinktivního chování