52. Genetika - obecné zákonitosti a pojmy, významné osobnosti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Genetika jako věda a její historický vývoj
genetika je nauka o dědičnosti a proměnlivosti organismů
dědičnost je schopnost organismů uchovávat znaky a předávat je na potomstvo
proměnlivost je schopnost kdy se předávané znaky mění (tvarová a funkční rozmanitost,…)
pro charakter dědičnosti organismů má zásadní význam jejich způsob rozmnožování:
jedinec vznikající nepohlavním rozmnožováním je považován za přímého pokračovatele rodičovského organismu - KLON - získává nezměněné obě jeho sady chromozomů (tím i sestavy alely), a má tedy stejné genetické vybavení
jedinec vznikající pohlavním rozmnožováním získává jednu sadu chromozomů od otcovského organismu a druhou od mateřského organismu - jeho genetické vybavení tvoří nová kombinace alel od obou rodičů tento způsob rozmnožování zajišťuje různorodost jedinců v každé generaci a jejich možnosti přizpůsobit se měnícím podmínkám životního prostředí
genetika je jednou z nejdůležitějších věd
genetika je poměrně mladá věda, i když se člověk s genetikou setkával už od pradávna, ale jako věda vznikla v 19. století nyní je to velice úspěšná věda a její výzkumy pokračují dál
základy genetiky položil roku 1865 Němec Johann Gregor Mendel - křížil jednoleté kvetoucí rostliny (hrách setý) objevil základní zákonitosti dědičnosti organismů Mendelovy zákony
Thomas Hunt Morgan dělal pokusy na octomilkách založil cytogenetiku a formuloval její zákony Morganovy zákony
Obecné pojmy
gen = úsek DNA
genotyp = soubor genů = genetická výbava
znak = vlastnost organismu/buňky
morfologické znaky = tvary a rozměry těla i jeho jednotlivých orgánů
funkční znaky = schopnost vykonávat určité životní funkce
psychické znaky = inteligence, nadání, morálka, temperament pouze u člověka
fenotyp = soubor všech znaků = soubor vlastností; vzniká spolupůsobením genotypu a prostředí; znaky mohou být:
kvalitativní znaky = jsou podmíněny jedním genem (genem velkého účinku) - vyskytují se v různých variantách - např. barva očí, vlasů
kvantitativní znaky = jsou podmíněny větším počtem genů (genů malého účinku) - u jednotlivých jedinců se liší stupněm projevu (můžeme je měřit a vyjadřovat v jednotkách) - např. tělesná výška, váha
alela = konkrétní forma genu - dominantní alela = převládající; recesivní alela = potlačená
homozygot = jedinec, který má stejné alely určitého genu v chromozomu (AA/aa)
dominantní homozygot = má obě alely určitého genu dominantní
recesivní homozygot = má obě alely určitého genu recesivní
heterozygot = jedinec, který má různé alely určitého genu v chromozomu (Aa/aA)
dominance a recesivita = vyjadřují vztah mezi alelami téhož genu
úplná dominance = jedna alela ovlivňuje znak = dominantní (A), potlačí projev recesivní
neúplná dominance = oba homozygoti se podílejí na znaku - recesivní alela má šanci se projevit