1. Stavba a vývoj Země, základy petrologie

věda o Zemi zkoumá její složení, stavbu, historický vývoj, pochody probíhající uvnitř planety i na jejím povrchu

základní geologické vědy:

• petrologie = věda o vzniku, složení a výskytu hornin

• mineralogie = věda zabývající se nerosty (minerály)

• krystalografie = věda, která zkoumá krystalovou strukturu nerostů

• pedologie = věda, která zkoumá půdu

• paleontologie = věda, která zkoumá zkameněliny

minerál = nerost, který je homogenní neústrojná přírodnina prvek nebo chemická sloučenina známe přesné chemické složení (zápis značkou nebo vzorcem)

hornina = heterogenní neústrojná přírodnina víme složení nerostů, ale neznáme přesný poměr různorodá směs nerostů (žula, mramor, pískovec)

Země je součástí galaxie Mléčná dráha (tvar plochého rotujícího disku)

součástí Mléčné dráhy je velké množství „hvězdných soustav“ hvězda naší sluneční soustavy je Slunce

planetární systém

tvořena Sluncem (=ústřední hvězda) a tělesy, které kolem něj obíhají

Slunce = centrální hvězda – nejbližší Zemi

planety = hmotná tělesa obíhající okolo Slunce („oběžnice Slunce“)

• vnitřní = terestrické – povrch tvořen pevnými horninami – „typu Země“ pevný povrch, menší rozměry - Merkur, Venuše, Země, Mars

• vnější = velké – povrch tvořen zkapalněnými plyny – nejasně ohraničený povrch, velké rozměry – Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

plutoidy = větší planetky – Pluto, Eris

planetky = menší nesférická tělesa s nepravidelným tvarem – nejvíce mezi Marsem a Jupiterem

měsíce = přirozeně satelitem jiné planetky

komety = menší tělesa obíhající po výrazně excentrických drahách

meteorická tělesa

• meteorid = pohybuje se ve Vesmíru

• meteor = optický jev při průletu meteoridu atmosférou – to, co letí a hoří

• meteorit = pozůstatek meteoridu po dopadu na Zemi

před 4,6 miliardami let z rotující mlhoviny (centrem Slunce)

první život před 4,2 miliardami let

okolo Slunce mnoho menších útvarů, které se postupně srážely a shlukovaly vznik zárodků planet

Země nejprve chladná, postupně značné ohřátí (=termojaderné reakce), degazace (=uvolnění plynů z hornin vznik atmosféry) a vytvoření stratifikace (=rozvrstvení zemského tělesa)

postupným ochlazením a kondenzací vodních par vznik hydrosféry

následně se definují všechny obaly zemské – atmosféra, hydrosféra, litosféra, pedosféra a biosféra

tvar: geoid (=na pólech zploštělá koule)

poloměr:

• na rovníku: 6378 km

• na pólech: 6357 km

litosféra - 1. neboli kamenný obal Země pevný, svrchní obal Země = zemská kůra + svrchní část svrchního pláště

• struktura Země:

  • jádro

    • vnitřní – pevné

    • vnější – tekuté

    • Gutenbergova diskontinuita – mezi jádrem a pláštěm