1. Stavba a vývoj Země, základy petrologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
plášť
-
spodní, střední a svrchní (součástí je atmosféra)
-
Mohorovičičova plocha/diskontinuita = MOHO plocha – oddělení zemské kůry a svrchního pláště
zemská kůra
-
oceánická – 2 vrstvy: sedimentální a čedičová
-
kontinentální – zasahuje pod hladinu oceánu = šelfová oblast - 3 vrstvy: sedimentální, žulová, čedičová - Conradova diskontinuita – mezi žulovou vrstvou a čedičovou vrstvou zemské kůry
desková tektonika - Alfred Wegner – teorie kontinentálního driftu = několik prakontinentů (Pangea, Laurasie, Gondwana a praoceán Panthalassa, moře Tethys)
zemská kůra je tvořena litosférickými deskami (12) - Euroasijská, Severoamerická, Indoaustralská, Africká, Jihoamerická, Pacifická, Antarktická, Filipínská, Kokosová, Karibská, Nazca, Arabská
pohyby desek:
konvergence = přiblížení - subdukce = podsouvání; abdukce = nadsouvání
divergence = odsouvání
transformní zlomy = podél sebe -> nejrychlejší pohyb – jde i vidět
-
oceánická PROTI pevninské - vznik pásemných sopečných pohoří a mořského příkopu – Andy, Kordiléry, Peruánský a Chilský příkop
-
oceánická OD oceánické - vznik riftových podmořských pásem (hřbetů) – vzniká nová oceánická ZK – Středoatlantický hřbet
-
oceánická PROTI oceánické - vznik hlubomořských příkopů – Mariánský příkop
-
pevninská PROTI pevninské - vznik pohoří – Himaláje, Karakuam
-
pevninská OD pevninské - vznik systému příkopových propadlin (rift) – Africký rift, příkopová jezera Malawi, Tanganika
-
pevninská PODÉL pevninské - vznik transformních zlomů – San Francisco v Kalifornii
pedosféra = soubor všech půd na Zemi – nachází se na povrchu litosféry
atmosféra = plynný obal Země
hydrosféra = prostor na povrchu, pod povrchem i v zemské atmosféře, kde se vyskytuje a pohybuje voda v různých skupenstvích
biosféra = živý obal Země všechny živé organismy Země - na kontaktu atmosféry, hydrosféry a litosféry
Petrologie – stručný přehled:
vyvřelé horniny = magmatické - dělí se podle toho, kde krystalizují – hlubinné nebo výlevné; vznikly ochlazováním a tuhnutím magmatu (=horninová tavenina pod povrchem země) nebo lávy (=tavenina, která se dostala na povrch – v kontaktu s vodou a vzduchem) magma a láva tuhne postupná krystalizace jednotlivých nerostů rychlost ochlazování ovlivňuje: tempo krystalizace, velikost a kvalitu krystalů
výlevné/povrchové vyvřeliny - magma se dostane až na povrch a vznikají výlevné vyvřeliny; rychlý proces krystalizace malé a nevyvinuté krystaly; zástupci:
čedič = bazal – šedočerná jemnozrnná hornina – sloupková odlučnost - České středohoří, Trosky, varhany u Kamenického Šenova
znělec = fonolit – šedozelená hornina – štěrk – České středohoří, Bezděz
melafyr – šedorůžová/šedozelená hornina – vznik bublin po rychlém ochlazení – vyplněné pecičkami olivínu, granátu, achátu – Trosky, Kozákov, Babí
andezit – černošedá hornina – vznik při vulkánech - Slovensko, Andy
ryolit – modrošedá hornina – stavební materiál, štěrk – Královec