30. Ekologie

[30] Ekologie

• Nauka o vztazích mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem

Základní pojmy ekologie:

• Biotop – místo, které organismům poskytuje podmínky pro život, charakterizují ho abiotické a biotickými faktory (rybník, les, louka ………..)

• Stanoviště – topograficky vymezené místo výskytu (rybník v Dolní Vsi ….)

• Areál – prostor zeměpisného rozšíření druhu na Zemi

• Populace – soubor jedinců téhož druhu, žijící na určitém místě v určitém čase a mající společné předky

• Společenstvo – soubor jedinců různých druhů na určitém biotopu

• Ekosystém – tvoří ho společenstvo organismů a jejich prostředí

• Nika – soubor všech faktorů prostředí, které daný organismus využívá pro průběh svých životních funkcí

• Ekologická valence – rozsah podmínek prostředí, ve kterých organismus dokáže žít

• Biom – soubor podobných ekosystémů (tropický deštný prales, tajga, step…..)

• Biosféra – soubor všech ekosystémů na Zemi (pedosféra, hydrosféra ………..)

Organismy žijí ve vzájemné interakci s prostředím. Organismy žijí v takovém prostředí, které mu umožňuje jeho základní životní funkce. Působí na ně abiotické a biotické faktory.

Abiotické faktory: působení neživé přírody, zahrnuje všechny fyzikální a chemické faktory

Sluneční záření – hlavní zdroj energie na zemi

• Ultrafialové záření – 90% pohlcuje ozónová vrstva, v malých dávkách tvorba vitamínu D v kůži člověka, vyšší dávky mutagenní účinky

• Viditelné světlo (400 – 700nm) – přímý zdroj energie pro fotosyntézu, délka světelného dne podmiňuje rytmické opakování životních projevů biorytmů (rozkvétání květů, pohlavní aktivita živočichů …), podle nároku na viditelné světlo dělí rostliny na světlomilné, stínomilné, temnomilné

• Infračervené záření – nejvýznamnější zdroj tepla pro organismy, optimální teplota pro většinu organismů 15°C – 30°C, podle nároku na teplo dělíme organismy na teplomilné (termofilní), korálnatci nebo na chladnomilné (psychrofilní) arktičtí ptáci

Voda – nezbytná pro život, součást těl organismů, transport látek v těle, termoregulace, probíhají v ní biochemické reakce, zdroj vody v přírodě jsou především atmosférické srážky, je to životní prostředí vodních organismů, kteří mají své nároky: salinita, hustota, teplota, obsah kyslíku, proudění vody, viskozita, podle nároku na vodu dělíme živočichy na vlhkomilné (hygrofilní) a suchomilné (xerofilní)

Půda – vzniká zvětráváním litosféry a působením půdotvorných činitelů, je zdrojem anorganických živin, soubor organismů žijících v půdě se nazývá edafon, půda obsahuje

• Pevnou složku – horniny, nerosty, humus

• Kapalnou složku – půdní roztoky

• Plynnou složku – půdní vzduch

Vzduch – zdroj kyslíku a oxidu uhličitého (dýchání a fotosyntéza), životní prostředí některých organismů, kteří mají své nároky na: tlak, hustotu, proudění, vzduch obsahuje