31. Savci

teplokrevní živočichové dokonalá termoregulace

tělo kryto kůží (pokožka, škára, podkožní vazivo); pokožkové buňky se tvoří ve spodní vrstvě, postupně rohovatí, odumírají směrem k povrchu těla; v kůži jsou žlázy - potní, mazové, pachové, mléčné; pokožka redukuje různé rohovité útvary srst, ostny, krunýře, drápy, nehty, kopyta, rohy

na povrchu těla je srst tvořená chlupy:

• podsada - jemné kratší chlupy, štětinovité osiníky a měkké vlníky; izolují tělo

• pesíky - delší krycí chlupy; určují barvu srsti

kostra - většinou 7 krčních obratlů, 12-15 hrudních, 6 bederních, 4 křížové srostlé v kost křížovou, 3-50 ocasních; zvětšuje se mozková část lebky, žebra s hrudní kostí tvoří hrudní koš; kostra končetin závisí na způsobu pohybu (rychlý pohyb, plavání, skákání)

dýchací soustava - roztažitelné plíce; v hrtanu hlasové ústrojí (chrupavky s vazy); dýchací svaly - bránice, mezižeberní sval

cévní soustava - čtyřdílné srdce; bezjaderné erytrocyty; dokonalá mízní soustava

trávicí soustava - ústa ohraničena pysky; strop ústní dutiny tvoří tvrdé a měkké patro; v dutině ústní je svalnatý jazyk, slinné žlázy vylučující ptyalin (u přežvýkavců ne) a chrup (řezáky, špičáky, zuby třenové, stoličky; chrup bývá dvougenerační); následuje hltan, jícen, žaludek, tenké střevo do jeho první části (dvanáctníku) ústí vývoj jater a slinivky břišní; tlusté střevo, konečník (kloaka jen u vejcorodých)

vylučovací soustava - pravé ledviny; u všech močový měchýř se zvláštním vývodem kromě ptakořitných

nervová soustava - rozvoj předního mozku; velký je i mozeček; mícha končí v křížové části páteře nepokračuje do ocasu

smysly - důležitý je čich; dobře vyvinut sluch (vnější, střední a vnitřní ucho; dobrý zrak; hmat (nervová zakončení, kožní tělíska, hmatové chlupy)

rozmnožování: párové gonády; oplození vnitřní, samci mají penis; zárodek se vyvíjí v děloze matky a je vyživován placentou a opouští tělo při porodu neplatí pro vejcorodé a vačnatce

mláďata sají mateřské mléko - mléčné žlázy savců mohou na povrch těla vyúsťovat žláznatým políčkem (ptakopysk), bradavkou s více samostatnými vývody (živorodí) nebo dlouhým strukem (kopytníci); jsou v péči rodičů

systém:

• vejcorodí

• živorodí

  • vačnatci

  • placentálové

řád ptakořitní - primitivní skupina, která má některé znaky plazů (typ vajec, vyvinutá kloaka) i savců (srst, mléčné žlázy, bránice); čelisti jsou přeměněny v zobák; snášejí kožovitá vejce, která jsou bohatá na žloutek, po krátkém vývoji v děloze; žijí pouze v Austrálii, Tasmánii a Nové Guineji; zástupci: ptakopysk podivný, ježura australská

samice přivádí na svět mláďata porodem

nadřád vačnatci - nitroděložní vývoj mláďat je krátký; nemají placentu; rodí se nedokonale vyvinuta a dokončují svůj vývoj v břišním vaku samice; žijí v Jižní Americe a Austrálii; zástupci: klokan obrovský, koala medvídkovitá