11. Rostliny nahosemenne

představují nejpočetnější a vývojově nejdokonalejší skupinu vyšších cévnatých rostlin

nahosemenné rostliny se začaly vyvíjet před 410 miliony let v devonu, rozdělily se do dvou vývojových větví, z nichž jedna dala vznik jinanům a jehličnanům a druhá kapraďosemenným rostlinám; před 340 miliony let v karbonu se vytvořily z jedné vývojové větve kapraďosemenných rostlin cykasy; jiná větev dala před 280 miliony let v permu základ krytosemenným rostlinám ty se objevily jako samostatná skupina před 130-145 miliony let v druhohorách

proces oplození není závislý na vodním prostředí

tvoří semena = dokonalé mnohobuněčné struktury, které pak poskytují ochranu rostlině v embryonální fázi

sporofyt výrazně převažuje nad gametofytem:

• samičí gametofyt (megagametofyt) představuje zárodečný vak obsahující vaječnou buňku

• samčí gametofyt (mikrogametofyt) je zastoupen zralým pylovým zrnem

tvoří dřevo = sekundární xylém

tvoří dvě skupiny rostlin:

• nahosemenné

• krytosemenné

mají nedokonalou ochranu vajíček = nahá vajíčka (a posléze i semena) volně umístěná na plodolistech, chybí jim blizna a květní obaly pyl tedy proniká přímo k vajíčku

bývají opylovány větrem pylová zrna jsou malá, lehká, zpravidla se vzdušnými váčky (výjimka cykasy)

cévní svazky tvoří pouze cévice (tracheidy)

oplození zajišťuje jen jedna samčí gameta

vyskytují se pouze stromovité a keřovité formy

tělo je členěno na kořen, stonek a listy kořeny a stonky druhotně tloustnou (činnost kambia a felogenu)

chybějí jim květy v pravém slova smyslu samčí a samičí výtrusné listy tvoří oddělené šištice

rozmnožování:

• samčí šištice jsou tvořeny tyčinkami (samčími výtrusnými listy), po dozrání se z prašných pouzder, které tvoří, uvolňuje pyl, který je přenášen větrem

• samičí šištice jsou tvořeny plodolisty (plodními šupinami, samičími výtrusnými listy), z nichž každý nese nejčastěji dvě vajíčka

oplození:

• obal vajíčka vytváří na vrcholu klový otvor, v němž se vytvoří kapka tekutiny - polinační kapka, na kterou dopadají pylová zrna tekutina postupně vysychá a zrna pronikají do vajíčka, kde klíčí v pylovou láčku z níž se uvolní dvě neobrvené spermatické buňky jedna z nich splyne s vaječnou buňkou a vzniká zygota

• oplozená vajíčka dozrávají v semena jsou volně uložena na plodolistu - bývají zpravidla křídlatá a jsou šířena pomocí větru

význam:

• produkce kyslíku a organické hmoty

• brání půdní erozi

• úkryt a potrava živočichů

• dřevo = stavební materiál, palivo, papír

nejprimitivnější skupina semenných rostlin, která se podobá palmám či stromovitým formám kapradin

největší rozmach v druhohorách dnes se vyskytují jen v tropech a subtropech u nás ve sklenících

jsou to pomalu rostoucí, nízké dvoudomé dřeviny s velkými zpeřenými listy, nahloučenými na vrcholu kmene

rozmnožování:

• samčí a samičí výtrusné listy jsou sdruženy ve strobily = oddělené jednopohlavné šištice

• semena jsou nápadně zbarvená, na povrchu dužnatá připomínají peckovici krytosemenných