14. Semenné rostliny

řád Borovicotvaré - smrk obecný, jedle bělokorá, borovice lesní, borovice kleč, modřín opadavý

řád Cypřišotvaré - jalovec obecný, jalovec chvojka, sekvojovec obrovský (dožívá se až 4 000
let, dorůstá přes 80 m výšky, pochází z Kalifornie)

řád Tisotvaré - zástupcem je tis červený, dvoudomý keř bez pryskyřičných kanálků s jehlicemi

zralé semeno je obklopeno červeným míškem (epimatium), kromě tohoto epimatia je celá
rostlina jedovatá

Krytosemenné - toto oddělení sdružuje rostliny vývojově nejodvozenější

díky velké proměnlivosti a vysokému počtu druhů (téměř 300 000 osídlily všechna místa na
souši, kde je rostlinný život možný

za evoluční zdokonalení můžeme považovat cévy, které jsou typické pro většinu z nich

jsou to cévnaté rostliny s pohlavními orgány vytvořenými na speciálně metamorfovaných
ústrojích sporofytu - květ

skládá se z metamorfovaných obalných listů (okvětí, kalich a koruna) a sporofylů, všechny tyto
orgány nasedají na květní lůžko

okvětí má funkci ochrannou a výstavní (pro opylující hmyz)

Semenné rostliny

3

sporofyly jsou rozlišeny v tyčinky (mikrosporofyly) nesoucí na nitce prašníky (mokrosporangia)

pestík je dutý útvar a vznikly srůstem jednoho nebo několika plodolistů (megasporofylů) -
sestává se z blizny, čnělky a semeníku

na blizně se zachytává pyl, v určitém místě v pestíku vyrůstají vajíčka s makrosporou

z této buňky trojitým dělením jádra vznikne osmijaderný zárodečný vak

pylová zrna se po otevření prašníků uvolňují a jsou přenášena na bliznu

pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku a prorůstá čnělkou do semeníku - tam dochází k dvojitému
oplození, které je typické pro všechny pohlavně se rozmnožující krytosemenné rostliny

krytosemenné rostliny jsou byliny a stromy různého vzhledu, obvykle zelené, a pak cizopasné
nebo saprofyté, většinou pozemské

dvouděložné mají zárodek obvykle se dvěma dělohami

cévní svazky ve stonku jsou uspořádány do kruhu, mezi lýkovou a dřevní částí s kambiem to
umožňuje druhotné tloustnutí, nápadné především u dřevin

jejich hlavní kořen většinou vytrvává, přídatné pupeny jsou nad sebou

první dva listy vyrůstají po straně větve, žilnatina je většinou dlanitá nebo zpeřená

květy jsou často pětičetné nebo čtyřčetné s rozlišenými obaly

květní obaly jsou původně ve šroubovici (magnolie)

u vývojově pokročilejších je květní obal rozlišen na kalich a korunu

dvouděložné rostliny jsou pravděpodobně vývojově starší než rostliny jednoděložné

patří k nim převážná většina vyšších rostlin

čeleď Šácholanovité - dřeviny s velkými mnohočetnými květy vyrůstajícími jednotlivě na konci
větví, plodem je měchýřek nebo nažka - rod Šácholan (magnolia)

čeleď Leknínovití - vodní byliny kořenující na dně, s velkými dlouze řapíkatými plovoucími listy,
květy jsou oboupohlavné, velké, opylované hmyzem - stulík žlutý, leknín bílý