Výdej odpadních látek z těl organismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
17. Výdej odpadních látek z těl organismů
Exocytóza
Transpirace, gutace
Vylučovací organely jednobuněčných živočichů
Fylogeneze tělního pokryvu a vylučovací soustavy živočichů
Tělní pokryv a vylučovací soustava člověka
Exocytóza
= buňka je otevřená soustava, proto se u ní neustále vyměňují látky, E a informace s okolím
prokaryotické buňky, buňky rostlin a hub mají sice pevnou BS, která však nebrání příjmu ani výdeji látek buňkou, jelikož je propustná pro vodu a v ní rozpuštěné látky
→ hlavní struktura, která reguluje příjem a výdej látky buňkou je cytoplazmatická membrána (typická struktura pro prokaryotickou i eukaryotickou buňku, tvořena dvojitou vrstvou fosfolipidů, tvoří tekutou mozaiku), která je semipermeabilní, tzn. některé látky jí procházejí snadno, pomalu, některé vůbec
Vylučování vody z buňky je spojeno s osmózou = jednostranná difúze přes semipermeabilní membránu do roztoku → buňka vyskytující se v hypertonickém roztoku ztrácí samovolně vodu, a snaží se tak vyrovnat koncentraci (živ. b. → plazmorhiza, rostl.b. → plazmolýza), pasivní transport vody z buňky do roztoku, nevyžaduje dodání E.
Exocytóza = vylučovací proces, kdy dochází k vylučování větších makromolekul, molekulárních komplexů za pomoci transportních cytotických měchýřků z buňky do okolí. Jedná se o aktivní transport, kdy k vyloučení je potřeba dodání E ve formě ATP. Exocytóza se uplatňuje při vylučování s mimobuněčnou funkcí (buněčné sekrety), které se syntetizují v ER a upravují se v Golgiho aparátu. Měchýřky Golgiho aparátu se z něho odškrcují a putují k povrchu buňky, kde cytotické váčky splývají s cytoplazmatickou membránou a jejich obsah je vylučován do okolí.
Transpirace = výdej vody rostlinou (listem), probíhá 2 způsoby:
Transpirace pokožková (kutikulární) – maximálně 10 %
Transpirace průduchová (stomatární) – redukována otevíráním a uzavíráním průduchů
→ transpirační proud (=sání) = rostlina přijímá vodu kořenovými vlásky, rozvod zajišťují cévy a cévice a v listech se voda vypařuje a uniká do atmosféry za pomoci průduchů. Unikající molekuly vody pak „táhnou“ molekuly vody v cévách → vznik transpiračního proudu, který je zabezpečován soudržnými silami (kohezí) mezi molekulami vody.
→ průduch= tvoří 2 buňky ledvinovitého tvaru, nacházejí se na spodní straně pokožky, rostlina je za pomoci průduchů spojena s vnějším prostředím
→ transpirace se týká vyšších suchozemských rostlin
Faktory ovlivňující transpiraci:
vnitřní faktory: velikost a počet průduchů, morfologická a anatomická stavba listů, vlastnosti kutikuly
vnější faktory: teplota a vlhkost vzduchu, pohyb vzduchu, půdní vlhkost
→ většina vody přijatá rostlinou je opět vydána do prostředí (98-99 %)
→ transpirace typická pro vyšší suchozemské rostliny (nižší vodní rostliny – regulace vody a látek celým povrchem těla – difúze + osmóza