Výdej odpadních látek z těl organismu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
transpirační koeficient = hmotnost vody (gramy) potřebné k vytvoření 1g sušiny (př. kukuřice = 370g)
intenzita transpirace = množství vydané vody jednotkou listové plochy za jednotku času, mění se během dne a vegetačního období → v noci převládá příjem vody/ ve dne transpirace
Význam transpirace = umožňuje zásobování všech částí rostlin vodou a minerálními látkami (transpirační proud), zabraňuje přehřívání listů, otevřenými průduchy při vysoké transpiraci proniká do listů CO2 → nutný pro fotosyntézu a O2 nutný pro dýchání. Je-li v půdě nedostatek vody, průduchy se uzavřou, snižuje se intenzita transpirace, do pletiv proniká málo CO2 a snižuje se intenzita fotosyntézy. Souvislé rostlinné porosty vyrovnávají transpirací rozdíly teplot mezi dnem a nocí (př. poušť- málo vegetace, velké rozdíly).
Gutace (= slzení rostlin) = vyloučení většího množství vody (i s rozpuštěnými minerálními látkami NaCl,CaCO3, KCl) → výdej vody v kapkách za pomoci hydatod (=rostlinné vyměšovací pletivo, umožňují výdej kapalné vody skrze pokožku, navazují na rostlinné cévy).
Ke gutaci dochází ve vlhkém vzduchu, hlavně v noci a nad ránem
častá u tropických rostlin
u rostlin v teplé a vlhké půdě vzniká tzv. hydrostatický přetlak v cévách vodních pletiv a vytlačí vodu přes hydatody ven z rostliny → gutace se na rostlině projevuje vyloučením přebytečné vody v podobě kapek na listech
Vylučovací organely jednobuněčných organismů:
Jednobuněčné organismy mají organely, které mají vylučovací a zároveň i osmoregulační funkci
Pulzující vakuola (= stažitelná, kontraktilní):
umístěna v entoplazmě (= vnitřní řidší cytoplazma) společně s ostatními organelami
vylučovací funkce: odstraňuje přebytečné, nepotřebné metabolity rozpustné ve vodě (př. trepka má 2 pulsující vakuoly)
osmoregulační funkce: u sladkovodních prvoků odstraňuje přebytečnou vodu, pronikající do těla prvoka z hypotonického sladkovodního prostředí → udržuje stálý osmotický tlak uvnitř těla (př. trepka, krytenky, krásnoočko), měňavky – jen dočasná, splývá s buněčnou membránou
Buněčná řiť = odstraňování zplodin látkové přeměny, je umístěna na určitém místě (př. nálevníci – trepka)
Fylogeneze tělního pokryvu a vylučovací soustavy živočichů:
Fylogeneze tělního pokryvu:
= tělní pokryv chrání živočichy před škodlivými vlivy prostředí, podílí se na látkové výměně (př. doplňkové kožní dýchání u obojživelníků jednovrstevná pokožka mnohoštětinatců a opaskovců), sídlo smyslových orgánů, u teplokrevných živočichů se podílí na udržování stálé teploty těla (př. potní žlázy savců → chrání tělo před přehřátím)
Bezobratlí = mají tělo kryto jednovrstevnou pokožkou, která u většiny druhů vylučuje na povrchu pevnou kutikulu (pevná, nebuněčná vrstva na povrchu těla vylučovaná buňkami pokožky, neprostupná pro vzduch, poskytuje ochranu (- př. vířníci, hlísti), která je u členovců doplněna chitinem