11. Genetika

• Schopnost uchovávat soubory genetických informací a předávat je svým potomkům
• Dědičnost zabezpečuje stálost druhu, podobnost a rozmanitost (potomci nejsou zcela

shodní se svými rodiči a liší se i mezi sebou)

Proměnlivost (variabilita)

• zajišťuje odlišnost jedinců jednoho druhu. Projevy proměnlivosti se rozšiřují

působením faktorů vnějšího prostředí

Cytologické základy dědičnosti

• U eukaryotních organismů jsou geny převážně umístěny na chromozomech

umístěných v jádře buňky.

• Velikost i tvar jednotlivých chromozomů jsou velmi rozmanité a pro určitý druh

shodné a stále.

• Délka chromozomových petlic se pohybuje od několika desetin mikrometru po

desítky mikrometrů.

• Tvarově jsou od sebe jednotlivé chromozomy odlišeny především umístěním

centromery (oblast zúžení chromozomu). Centromera může být uprostřed, nebo
může být umístěná blíže k jednomu konci.

• Koncové oblasti chromozomu se nazývají telomery.
• Také počet chromozomů v buněčném jádře může být velice rozmanitý, pro určitý

druh je však neměnný.

• Vnitřní stavba chromozomu je tvořena závitnicově stáčeným a překládaným vláknem

chromatinu.

• Chromatin je vláknitý molekulový komplex nukleových kyselin (DNA) a proteinů.
• V počátečních fázích dělení jádra je každý chromozom zdvojenou strukturou, neboť je

tvořen vždy dvojicí shodných podélných polovin nazývaných chromatidy.

• Sesterské chromatidy jsou shodné obsahem genetické informace, která je obsažena v

DNA.

• Somatické buňky se dělí dělením označovaným jako mitóza, kdy z jedné buňky

mateřské vzniknou dvě buňky dceřiné, které nesou shodnou genetickou informaci
jako buňka mateřská.

• U eukaryotických organismů jsou chromozomy v jádře somatických buněk obsaženy

vždy v párech.

• Párové chromozomy jsou homologické, shodují se velikostí, tvarem a vazbovou

skupinou genů – diploidie (symbol 2n)

• jádra somatických buněk obsahují dvě identické sady chromozomů.
• V jádrech pohlavních buněk (gamet) je však z každého páru homologických

chromozomů přítomen vždy pouze jeden.

• Počet chromozomů je zde oproti buňkám somatickým snížen na polovinu, gamety

jsou haploidní (1n). Ke snížení počtu chromozomů dochází při redukčním buněčném
dělení zvaném meióza.

• V 1. profázi meiózy může docházet ke crossing – overu.

o Části dvou homologních chromozomů se překříží a dojde k výměně

homologických úseků

• Při meióze vznikají z jedné buňky mateřské 4 buňky dceřiné s polovičním počtem

chromozomů.

• Počet chromozomů v somatických buňkách eukaryotických organismů nemusí být

vždy diploidní. Především rostlin mohou být některá pletiva, či celé rostliny
polyploidní. Mohou mít vyšší počet chromozomů než 2n.