11. Genetika

kombinací. Některé kombinace se ovšem opakují, takže nakonec vzniká pouze 9
různých genotypů (poměr 1:2:1:2:4:2:1:2:1).

• Nabízí se nám pouze 4 možné fenotypové projevy (dominantní v obou znacích, v 1.

dominantní a v 2. recesivní, v 1. recesivní a v 2. dominantní, v obou recesivní).

• Fenotypový štěpný poměr je 9:3:3:1. Tento zákon samozřejmě platí pouze v

případě, že sledované geny se nachází na různých chromozomech.

Rozdíl mezi nepohlavním a pohlavním rozmnožováním z genetického hlediska

• Evolučně primitivní organismy, např. bakterie, se rozmnožují nepohlavně.
• Noví jedinci vznikají pouhým rozdělením jedince mateřského, bez uplatnění meiózy,

takže jejich genetická informace zůstává z generace na generaci stejná a nezměněná.

• Soubory nepohlavně vznikajících potomků jsou naprosto shodnými klony.
• Výhradně nepohlavní rozmnožování je z evolučního hlediska pro organismy

nevýhodné.

• Podmínky prostředí, v nichž organismy žijí, se totiž stále proměňují. U nepohlavně se

rozmnožujících jedinců jsou jediným zdrojem změn genotypu mutace, díky nimž
vzniká určitá genotypová různorodost.

• Pohlavní rozmnožování je založeno na spojování pohlavních buněk různých rodičů, a

tím vzniku širokého spektra nejrůznějších kombinací alel mateřských a otcovských
genů u potomstva.

• V souborech potomků vznikajících pohlavním rozmnožováním existuje obrovská

genotypová různorodost.

• Z hlediska možných změn prostředí jsou tyto organismy mnohem přizpůsobivější.
• Pohlavní rozmnožování má velký evoluční význam.

Chromozomové určení pohlaví

• Chromozómové určení pohlaví se uplatňuje u vývojově pokročilejších organismů s

odděleným samčím a samičím pohlavím (u gonochoristů)

• Je založeno na existenci pohlavních chromozómů (gonozómů
• U člověka a všech savců (ale také u některých plazů a hmyzu) je homogametickým

(má dva párové pohlavní chromozóm) pohlavím pohlaví samičí

• heterogametickým pohlavím pohlaví samčí.
• Párový pohlavní chromozóm se u těchto organismů označuje jako X a nepárový

pohlavní chromozóm se označuje Y.

• V diploidních jádrech u samic (i u žen) je sestava XX a samců (i u mužů) sestava XY.

Poměr pohlaví neboli poměr pravděpodobností, s nimiž mohou vznikat potomci
samčího a samičího pohlaví je 1:1.

• Tento způsob chromozómového určení pohlaví se také označuje jako savčí typ.

Pohlavně vázaná dědičnost

• Dědičnost související s pohlavními chromosomy existuje trojího typu – X-vázaná

dominantní, X-vázaná recesivní a Holandrická, tedy Y-vázaná.

• Jedná se principiálně o odchylku od Mendelových zákonů – sledovaný gen není

lokalizován na autosomu, ale na gonosomu.

• Gonozomálně dominantní dědičnost