1.5. Nahosemenne a krytosemenne rostliny (1)

5. Nahosemenné a krytosemenné rostliny

• Vznik a vývoj

• Rozmnožování, rodozměna

• Vegetativní rostlinné orgány (kořen + stonek+ list)

• Rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami

• Systém a význam

1. Vznik a vývoj (= evoluce)

Nahosemenné rostliny vývojově navazují na rhyniophyta. Prastará část vyhynulých nahosemenných rostlin rostoucích v devonu je označována jako PRVOSEMENNÉ ROSTLINY. V dalším vývoji se nahosemenné rostliny rozdělily na 2 vývojové větve:

1. jehličnany a jinany = malé, jednoduché, celistvé listy (mladší vývojová větev – od období permu)

2. lyginodendrové rostliny, cykasy = velké, členěné až složené listy (starší vývojová větev – od období karbonu)

Z některé ze skupin primitivních lyginodendronových rostlin se pravděpodobně vyvinuly krytosemenné rostliny. Podnebí v juře → chudé na srážky, potlačilo v zastoupení cykasy, jinany a jehličnany a umožnilo rozšíření krytosemenných rostlin → lépe přizpůsobené suchozemských podmínkám. Krytosemenné rostliny se v dalším vývoji rozdělily na 2 vývojové větve:

1. dvouděložné rostliny

2. jednoděložné rostliny

VÝVOJ ROSTLINY:

životní cyklus = doba života rostliny od jejího vzniku až po uhynutí, fáze:

1. fáze vegetativní = růst vegetativních orgánů (kořen + stonek+ list)

2. stadium vývoje= tvorba reprodukčních orgánů → v závislosti na faktorech vnějšího prostředí = působení nízkých teplot vyvolá kvetení (př. dvouleté)

• světelné stadium → rostlina má již vyvinuté listy, přechod do kvetení je závislý na délce dne a noc (fotoperiodismus = přizpůsobení se rozdílné délce dne/noci), 3 skupiny:

1. Krátkodenní rostliny = nutné krátké denní osvětlení, na přechod do kvetení je potřeba dlouhý čas tmy (konopí, tabák, bavlník)

2. Dlouhodenní rostliny = na přechod do kvetení potřebují dlouhé denní osvětlení a jen krátkou dobu tmy (obilniny, brambory)

3. Neutrální rostliny = kvetou v dlouhém i krátkém dni, mají-li vhodné podmínky → kvetou po celý rok (smetánka, pelargonie)

1. fáze rozmnožovací

2. stárnutí

3. uhynutí

Délka života je u různých druhů různě dlouhá:

1. Monokarpické rostliny = tvoří plody 1x za život

• Jednoleté = celý životní cyklus proběhne během 1 vegetačního období (letničky, rajče, tykev, slunečnice)

• Dvouleté = vyklíčí na jaře, vytvoří vegetativní orgány → přezimují → vykvetou, tvoří semena a uhynou (cukrovka, zelí, mrkev)

• Víceleté = žijí několik roků ve vegetativním stavu → vykvetou, tvoří semena a uhynou (agáve)

1. Polykarpické rostliny = většina víceletých rostlin, mají plody mnohokrát za život → stromy, keře, trvalky (= vytrvalé byliny) = nepříznivá období v podobě podzemních zásobních orgánů (oddenky, cibule, hlízy)

NAHOSEMENNÉ ROSTLINY

Charakteristika:

• mohutná převaha sporofytu nad gametofytem (→ gametofyt není schopen samostatné existence, je součástí sporofytu)

• nedokonalá ochrana vajíček → volně umístěna na povrchu plodolistu (nejsou ukryta v semeníku)

• v dřevním části → pouze cévice (= vodivé elementy)