1.5. Nahosemenne a krytosemenne rostliny (1)

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY:

Charakteristika:

• většinou autotrofní byliny/ dřeviny

• v dřevní části → cévy a cévice

• rozmnožovací orgány → květy = chrání pohlavní orgány (tyčinky a vajíčka) před vysycháním, podílí se na opylení

• samčí gametofyt = klíčící pylové zrno

• samičí gametofyt = zárodečný vak (uvnitř se vyvíjí vajíčka)

→ oba gametofyty nejsou schopny samostatné existence (společný znak s nahosemennými)

• oplození je dvojité (u nahosemenných pouze jedno)

• splynutím gamet (n) vzniká zygota (2n) → zárodek → celé vajíčko se mění v semeno

• semeník + celý pestík + jiné části květu →přeměna v plod

Rozmnožování krytosemenných rostlin:

1. Pylová zrna (= mikrospory) – vznikají meiózou mateřských buněk (2n) v prašných pouzdrech (výtrusnice) tyčinek. Zralé pylové zrno má 2 obaly: vnější (exina)/ vnitřní (intina), obsahuje 2 buňky → vyživovací (vegetativní) a menší rozmnožovací (generativní).

2. Vajíčka (samičí výtrusnice) – jsou ukryta v semeníku, přirůstají stopkou k jeho stěně. Vajíčko má 2 obaly (integumenty), které kromě klového otvoru pokrývají celé mnohobuněčné diploidní pletivo = nucellus.

Zrání vajíčka: 1 z diploidních buněk nucellu se nápadně zvětší, začne se meioticky dělit → vznikají 4 haploidní buňky (= makrospory) → 3 z nich zanikají, jádro poslední buňky (n) se 3x mitoticky dělí → vzniká 8 jader → oblaní se a vznikají: vaječná buňka (oosféra), 2 pomocné buňky, 3 protistojné buňky a 2 jádra (n) splynou za vzniku středového jádra (2n)

→ makrospora (poslední zbylá haploidní buňka) se promění na zárodečný vak (obsahující 1 oosféru) = stejně jako nahosemenné rostliny → samičí gametofyt

Opylení: pylové zrno se zachytí na blizně (= horní část pestíku) → rozmnožovací buňka uvnitř pylového zrna vnikne do cytoplazmy vyživovací buňky → pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku (samčí gametofyt) – růst pylové láčky řízen vyživovací buňkou, v pylové láčce se rozmnožovací buňky rozdělí a vznikají 2 spermatické buňky → láčka prorůstá skrze čnělku do semeníku a klovým otvorem vniká k zárodečnému vaku vajíčka.

Oplození (dvojité):

• 1. spermatická buňka splyne s vaječnou buňkou → zygota (2n) → zárodek,

• 2. spermatická buňka splyne se středovým jádrem zárodečného vaku → triploidní buňka, jejímž dělením vzniká triploidní živné pletivo = endosperm

• z obalů (integumentů) vajíčka → osemení (tesla)

• zbytek nucellu → perisperm (= živné pletivo)

• místo, kde vajíčko přirůstalo ke stěně → jizva (pupek)

• semeník + celý pestík + jiné části květu → plod

NEPOHLAVNÍ (VEGETATIVNÍ) ROZMNOŽOVÁNÍ:

= jedinec vzniká z jedné buňky, tkáně, orgánu mateřské rostliny → nově vzniklý jedinec má shodný genotyp s matkou

Zvláštní nepohlavní orgány.

• šlahouny (jahodník, netřesk) → zakoření a vyrůstají dceřiné rostliny

• oddenky (kosatec, pýr)

• hlízami (brambor, jiřiny)

• cibulemi (česnek, lilie)