1.5. Nahosemenne a krytosemenne rostliny (1)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Stavba kořene:
vzrostný vrchol → tvořen meristémem (= vrcholové dělivé pletivo → růst kořene), buňky meristému v určité vzdálenosti od vrcholu ztrácí schopnost se dělit (růst a diferenciace)
čepička = chrání vrchol, tvořena z parenchymatických buněk (tenkostěnné buňky s velkými mezibuněčnými prostory)
kořenová pokožka (rhizodermis) = jednovrstevná pokožka na povrchu kořene
prvotní kůra = mnohovrstevná, parenchymatická, umístěna pod kůrou
endodermis = nejvnitřnější vrstva kůry má buňky jednostranně ztloustlé, ohraničuje střední válec
pericykl = vrstva parenchymatického pletiva, pod endodermis, jeho buňky si uchovávají dělivou schopnost → základ postranních kořenů
střed kořene = vodivá pletiva, v jejich středu je dřeň → cévní svazky prvotní stavby kořene: paprsčité (= dřevní a lýkové části jsou vedle sebe a pravidelně se střídají) a jsou odděleny kambiem (= druhotné dělivé pletivo, kořen tloustne)
kořenové vlásky = zakládají se za vrcholem kořene z buněk pokožky
Metamorfózy = přeměny kořene
kořenové hlízy = shromažďování zásobních látek (jiřiny)
bulvy = s kořenem tloustne i část stonku (cele, cukrovka)
přísavky (haustoria) = u cizopasníka/ polocizopasníka, pronikají do pletiv hostitelské buňky (jmelí)
vzdušné kořeny = sají vzdušnou vlhkost a přijímají kyslík (filodendron)
příčepivé kořeny = umožňují přichycení rostliny k podkladu (břečťan)
2. STONEK
= nadzemní pokračování kořene, vnitřní stavbou se podobá kořenu
Stavba:
vzrostný vrchol = na konci stonku, obsahuje meristémy ve formě pupenů → vytvářejí se po stranách stonku, v úžlabí listů
stonek dělen na úseky: úseky s prodlužujícími se buňkami/ úseky málo rostoucí a tvořící uzliny → zakládání listů a úžlabních pupenů
kolénka = uzliny trav
epidermis = pokožka na povrchu stonku
primární kůra = parenchymatická kůra pod epidermis
škrobová pochva = nejvnitřnější vrstva primární kůry, tvořena buňkami s velkým množstvím škrobových zrn, ohraničuje střední válec
střední válec = tvořen vodivými pletivy a uprostřed dření (u stonku dvouděložných pletiva uspořádána do kruhu, jsou otevřená/ u jednoděložných roztroušená a jsou uzavřená
prýt = nadzemní část rostliny (stonek + list)
byliny = rostliny s mělkými, šťavnatými stonky → lodyha/ stvol = bezlistá lodyha ukončená květem nebo květenstvím
dřeviny = rostliny se zdřevnatělými stonky → polokeře (borůvka), keře, stromy → charakteristické druhotné tloustnutí → meristémy: kambium + felogen
KAMBIUM = druhotné dělivé pletivo → dřevní část směrem dovnitř/lýková část směrem vně → dělivá činnost netrvá po celý rok: jaro- velké, tenkostěnné buňky = řídké dřevo / léto: menší, tlustostěnné buňky = letní dřevo → od srpna už se dřevo netvoří → vznik letokruhů (poznání stáří dřeviny)
FELOGEN = druhotné krycí pletivo (= korkotvorné) – vznik z parenchymatických buněk → vně odděluje vrstvy korku (= dlaždicové buňky, nepropustné pro vodu a plyny, chrání vnitřek rostliny) → při druhotném tloustnutí pokožka praská (korek na povrchu zůstává)
borka = tvořena odumřelými, vnějšími pletivy
čočinky = v korkovém pletivu, vyplněné odumřelými buňkami s velkými mezibuněčnými prostorami, umožňující výměnu plynů