1.5. Nahosemenne a krytosemenne rostliny (1)

Větvení stonku:

1. postranní (vývojově původnější) – (jmelí, většina cévnatých rostlin)

2. vidličnaté

3. monopodiální – nepřerůstají-li postranní větve hlavní stonek

4. sympodiální – postranní stonek přerůstá hlavní stonek

Metamorfózy stonku:

1. dužnaté stonky = zásobárna vody, asimilační funkce = stonky jsou zelené, listy zakrněly (kaktus)

2. násadce (brachyblasty) = malé, tupé násadce na větvích → nesou svazek opadavých jehlic

3. kolce = vyvinutí větviček jako „trny“ (planá jabloň a hrušeň, trnka, hloh)

4. stonkové hlízy = ztloustnutí stonku → zásobní orgán (kedluben, kosatec)

5. oddenky = podzemní stonky mající místo listů šupiny, vytrvávají v půdě přes zimu, na jaře vyhánějí z pupenů nové nadzemní části (vytrvalé byliny – kosatec, pýr)

6. oddenkové hlízy = oddenky s funkcí zásobních orgánů (úložiště zásobních látek)- (brambor)

7. šlahouny = s rozmnožovací funkcí (jahodník)

8. úponky = umožňují popínání rostliny (vinná réva)

3. LIST

= plochý orgán → 2 části: čepel (plochá) + řapík (stopka), zakládají se v uzlinách stonku

→ funkce: syntéza organických látek (asimilátů), odpařování vody (transpirace → průduchová/ kutikulární), výměna plynů (příjem CO2 a výdej vzniklého O2) → schopnost fotosyntézy (chlorofyl)

→ vedlejší funkce: zásobní orgány (cibule kuchyňská), krycí (šupiny na oddencích a pupenech), trny (dřišťál), úponky (hrách, vikev), lapací zařízení (u masožravých rostlin – láčkovka, bublinatka)

• přisedlý list = bezřapíkatý list

• pochva = spodní část listu (u trav)

• palisty = párové, vznikají z části listu přirůstající k stonku

• dělohy = první listy vyvíjející se již v semenu → dvouděložné (2), jednoděložné (1), nahosemenné (více)

Postavení listů:

1. střídavé = z uzliny 1 list

2. vstřícné = z uzliny po 2 listech

3. přeslenité = z uzliny více listů

Stavba listu C3 rostlin:

1. svrchní a spodní pokožka → na povrchu listu

2. palisádový parenchym → pod pokožkou, tvořen tenkostěnnými buňkami s mezibuň. prostory, obsahuje chloroplasty → probíhá zde fotosyntézy

3. houbový parenchym → pod palisádovým p., velké mezibuněčné prostory mezi buňkami

4. průduch = 2 ledvinovité, svěrací buňky, mající schopnost se otevírat a uzavírat v závislosti na množství vody a vzduchové vlhkosti, uložen ve spodní pokožce, spojuje houbový parenchym s vnějším prostředím, pomocí průduchů dochází k vylučování vody (průduchová transpirace), zároveň přijímají CO2 (fotosyntéza)

5. žilnatina = prostupuje celý list, navazuje na vodivá pletiva stonku (příjem živin + vody)

→ pozn. C4 rostliny- palisádový parenchym prstencovitě obklopuje vodivé cévní svazky, chloroplasty jsou umístěny v buňkách vodivých svazků → zde probíhá fotosyntéza, buňky palisádového parenchymu pumpují CO2 do vodivých svazků (tzn. intenzita fotosyntézy se nemění v závislosti na teplotě nad 30°C, nízké koncentraci CO2 (pod 0,033%), vysoké koncentraci O2 (nad 21%).