3. Histologie - rostlinna pletiva

věda o rostlinách považována za jednu z nejstarších věd

mezi základní vědní obory botaniky patří:

• systematická botanika = popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do systému

• morfologie = studuje vnější tvar rostlin vývoj a přeměnu rostlinných orgánů

• anatomie = zabývá se vnitřní stavbou rostlinného těla; zahrnuje:

  • cytologii = nauka o buňce

  • histologii = nauka o pletivech

• fyziologie = zkoumá životní pochody a funkce rostlin i jejich jednotlivých částí

• ekologie = zabývá se vztahem rostlin k vnějšímu prostředí, vzájemným vztahem rostlin a vztahem rostlin k ostatním skupinám organismů

• fytogeorgafie = zkoumá geografické rozšíření rostlin na Zemi a jeho příčiny

• fytocenologie = studuje rostlinná společenstva

• fytopaleontologie = zabývá se studiem zkamenělin a otisků vymřelých druhů rostlin a jejich výskytem v jednotlivých geologických obdobích

věda, která se zabývá studiem pletiv a živočišných tkání

pletiva = soubory buněk stejného tvaru a funkce

základní rozdělení pletiv podle:

• způsobu vzniku

  • pravá

  • nepravá

• schopnosti dělení

  • dělivá

  • trvalá

• tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn

  • parenchym

  • prozenchym

  • kolenchym

  • sklerenchym

• funkce

  • dělivá

  • krycí

  • provětrávací

  • vodivá

  • nasávací

  • vyměšovací

  • zásobní

  • zpevňovací

  • asimilační

pletiva pravá - vznikají dělením buněk na buňky dceřiné, které zůstávají navzájem spojené; tvoří těla vyšších rostlin

pletiva nepravá - vznikají druhotným seskupením původně volných buněk - např. plektenchym v plodnicích hub nebo ve stélkách lišejníků

pletiva dělivá = pletiva meristematická = meristémy - mají schopnost buněčného dělení

pletiva trvalá - vznikají činností dělivých pletiv; skládají se z funkčně rozlišených buněk, které však schopnost buněčného dělení ztratily

parenchym = základní rostlinné pletivo tvořené pravidelnými buňkami buňky mají přibližně stejnou výšku, šířku i délku, nebo jsou mírně protáhlé v jednom směru; tvoří ho zpravidla živé tenkostěnné buňky, které jsou neztloustlé a v místech kontaktu tří či více buněk vznikají mezibuněčné prostory = interceluláry; rozlišujeme:

• palisádový parenchym - v jednom směru protáhlé vzájemně rovnoběžné buňky - např. asimilační pletivo listu

• mezenchym - buňky kulovitého tvaru s četnými mezibuněčnými prostorami; vyskytují se hojně v mladých částech rostlin

aerenchym = provzdušňovací pletivo má velké mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem - slouží ke zlepšení výměny plynů mezi prostředím a rostlinou; typický pro vodní a bahenní rostliny

prozenchym - podélně protáhlé buňky se šikmými příčnými přehrádkami; nemají mezibuněčné prostory; mají částečně ztloustlé buněčné stěny; základem vodivých pletiv transport látek; např. v cévních svazcích