19. Obojživelníci a plazi

obojživelníci, jako první obratlovci, kteří částečně přešli na souš, mají jen omezené
osmoregulační schopnosti - to je důvod, proč se nepřizpůsobili životu ve slané vodě a proč na
souši jejich rozšíření omezuje nízká vlhkost

ztrátám vody na souši se brání přechodem na noční aktivitu

obojživelníci ale žijí i v nejrůznějších pouštích, jelikož i pouštní žáby potřebují pro své
rozmnožování vodu, čekají dlouhé měsíce zahrabané a zapouzdřené pod zemí

během tohoto spánku upadají do stavu částečně anabiózy (životní děje jsou omezené na
minimum) a např. australské rosničky rodu litoria redukují velikost svého střeva až o 70%

jakmile zaprší, nastává pro pouštní žáby krátké období aktivity, během něhož musí zásobit
organismus na další období a vyvést potomstvo

někdy to stihnou za jediný týden

potrava dospělých obojživelníků je živočišná, otrava pulců je tvořena především rostlinami

v posledních letech je pozorován úbytek obojživelníků, a to na všech kontinentech - likvidace
biotopů a znečištění životního prostředí

naši obojživelníci patří mezi chráněné živočichy

Obojživelníci a plazi

3

Žijící druhy obojživelníků řadíme do tří řádů :

 Červoři - žijí v tropech, nejčastěji zahrabáni v půdě nebo ve vodě, jejich tělo nemá nohy, mohou

dorůstat i metrové délky

2. Mloci - jsou ocasatí obojživelníci, mají válcovité tělo s dlouhým ocasem a dvěma páry přibližně
stejných končetin

mlokům chybí střední ucho a bubínek

největšími zástupci jsou velemlokovití - žijí ve vodě - velemlok japonský dorůstá až délky 1,5 m

v naší fauně je zastoupen mlok skvrnitý s nápadně žlutými skvrnami na černém podkladu

toto zbarvení má výstražný charakter, žije převážně v listnatých lesích a je to noční živočich

nejhojnějším druhem je čolek obecný

Žáby

jsourozšířeny téměř po celém světě, mají zkrácené tělo zpravidla bez ocasu

zadní pár končetin je výrazně mohutnější než přední pár a je přizpůsobený ke skákání a plavání

v ČR se vyskytují žáby z pěti čeledí

a kuňka obecná má kontrastní oranžovo-černé zbarvení břicha, obývá vody v nížinách

b blatnice skvrnitá se pozná podle svislé zornice a hladké pokožky na zavalitém těle, ve vodě

žije jen v době rozmnožování

c ropucha obecná je náš nejhojnější druh a ropucha zelená je nejbarevnější, ropuchy mají

bezzubé čelisti

Obojživelníci a plazi

4

d rosnička zelená je přizpůsobená pohybu na stromech, konce prstů jsou rozšířené a opatřené

přísavkami

e skokan hnědý, skokan skřehotavý, skokan zelený a skokan krátkonohý - tělo skokanů je

štíhlé, s dlouhými končetinami opatřenými plovací blánou, dobře skáčou a plavou

Plazi

byli první skupina obratlovců, kteří se zcela přizpůsobili životu na souši