19. Obojživelníci a plazi

Obojživelníci a plazi

1

🐸
Obojživelníci a plazi

Kmen strunatci

 podkmen : obratlovci

a. nadtřída :bezčelistnatci, i. třída : kruhoústí
b. nadtřída : čelistnatci, i. třida : ryby
i. třída: paryby
iii. : obojživelníci
iv. : plazi, v. : ptáci, vi. : savci

Obojživelníci

pravděpodobně se vyvinuli z lalokoploutvých ryb v devonu, jsou přechodnou skupinou mezi
vodními a plně suchozemskými obratlovci

jejich dospělci mohou žít na souši, rozmnožování většiny druhů je však vázáno na vodní
prostředí, vývin probíhá přes larvální stádium

kůže obojživelníků je propustná pro vodu

výskyt obojživelníků je omezen na vlhké biotopy, potřebu vody kryjí příjmem přes pokožku,
obojživelníci nepijí

pokožka se v určitých intervalech obměňuje - svlékání

kůže obojživelníků obsahuje četné mnohobuněčné slizové žlázy - obsahuje jedové žlázy

kůže je bohatě prokrvena, což souvisí s kožním dýcháním

kostra obojživelníků je většinou zkostnatělá, strop ústní dutiny tvoří spodinu mozkovny

k jedinému krčnímu obratli je lebka připojena dvěma kloubními hrboly

u žab je počet obratlů značně redukován, žebra jsou plně vyvinuta u ocasatých obojživelníků
trupové části těla

u žab se poprvé setkáváme s dobře vyvinutou hrudní kostí

ze smyslů je u žab dobře vyvinut zrak a sluch - mají schopnost barevného vidění

u obojživelníků je poprvé vyvinuto střední ucho, vnější zvukovod chybí, bubínek je na povrchu
těla, chuťová čidla jsou na jazyku a v ústech

s přechodem k suchozemskému způsobu života nastaly změny ve stavbě čichového ústrojí -
složeno z nosní dutiny, vnějších nozder a vnitřních nozder

novým přídatným čichovým orgánem je Jakobsonův orgán

Obojživelníci a plazi

2

u larev obojživelníků a některých ocasatých žijících ve vodním prostředí je zachován proudový
orgán

většinou dobře vyvinutý jazyk hraje roli při chytání potravy, polykání soust napomáhá u žab i
pohyb očních bulbů

v larválním stádiu dýchají žábrami, v dospělosti převažuje u většiny plicní dýchání

ve všech stádiích je velký význam kožního dýchání

v dýchacích cestách žab je umístěn hlasový orgán

pro žáby je typické vnější oplození - vajíčka jsou kladeny nejčastěji v pásech nebo shlucích

zvláštní způsob vnitřního oplození je u ocasatých obojživelníků

samec vypouští shluk spermií ve slizovitém obalu (spermatofor) a samice ho nasává kloakou

larvy žab - pulci - mají zprvu vnější žábry, ale ty jsou překryty kožním záhybem, zanikají a
funkci přebírají nově vzniklé vnitřní žábry

u žabího pulce jsou nejdříve patrné zadní končetiny, později se předním srůstem končetin
zmenšuje ocas

výskyt obojživelníků ovlivňuje především vlhkost prostředí a teplota

nejvíce obojživelníků obývá tropické vlhké oblasti, to platí zejména o žábách