35. Telni tekutiny

je to červená, neprůhledná tekutina; člověk má asi 4,5-6 litrů krve což činí přibližně 8-9% hmotnosti těla

v těle zajišťuje transport dýchacích plynů (O2 a CO2), živin, iontů, vitaminů, hormonů a zplodin metabolismu

podílí se také na udržení stále tělesné teploty pH, osmotického tlaku a na obraně organismu

složení krve:

• krevní plazma - tekutá složka krve s pH 7,4; obsahuje 90% vody, 7-8% bílkovin (albuminy, globuliny a fibrinogen, protrombin), glukózu, minerální látky, hormony a vitaminy

• krevní elementy

  • červené krvinky = erytrocyty - bezjaderné, okrouhlé buňky; tvoří se v kostní dřeni, odbourávají se ve slezině; mají životnost 120 dnů; obsahují červené krevní barvivo - hemoglobin

  • bílé krvinky = leukocyty - jaderné buňky; je jich méně; průsvitné; vznik v červené kostní dřeni; typy:

    • granulocyty - buňky s jádrem různého tvaru; mají v cytoplazmě barvitelná zrníčka (granula), jejich počet kolísá, jsou schopné fagocytovat jiné částice - neutrofily - neutrální barvivo, eozinofily - kyselé barvivo, basofily - zásadité barvivo

    • agranulocyty - neobsahují barvitelná zrníčka; dělíme je na:

      • lymfocyty

        • B-lymfocyty - odpovídají za humorální imunitu chrání organismus před antigeny tím, že vytvářejí látky bílkovinné povahy - imunoglobuliny

        • T-lymfocyty - zajišťují buněčnou imunitu jsou schopny rozpoznávat a ničit cizorodé buňky - např. buňky transplantovaných tkání nebo i vlastní pozměněné buňky (nádorové)

      • monocyty - schopné fagocytózy

  • krevní destičky = trombocyty - vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy z velkých buněk, mají životnost několik dnů; uplatňují se při poranění cév (zahajují srážení)

zástava krvácení = ochranný postup organismu při poranění cév dochází při něm k zúžení cév v místě poranění, shlukování krevních destiček a srážení krve; podstatou srážení je přeměna rozpustné bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný vláknitý fibrin účinkem enzymu trombinu vzniká z bílkoviny protrombin nacházející se v plazmě ve fibrinové síti vláken se zachytí shlukující se krevní destičky a červené krvinky vzniká krevní koláč, který poškozenou cévu uzavře na povrchu se vyloučí krevní sérum po jeho zaschnutí vzniká stroupek

rozlišení krevních skupin je založeno na existenci:

• antigenů v membráně červených krvinek, které označujeme, jako aglutinogeny rozlišujeme aglutinogeny A a B

• aglutinity = protilátky proti těmto antigenům, které jsou přítomné v krevní plazmě rozlišujeme aglutininy anti A a anti B

krevní plazma obsahuje vždy protilátky proti tomu z antigenů, který není přítomen na membránách červených krvinek pokud by se krvinky dostaly do styku s krevní plazmou obsahující protilátky proti jejich antigenu nastala by aglutinace = shlukování krvinek, která by mohla vést až ke smrti jedince - např. setkání krvinky s aglutinogenem A s plazmou s aglutininem anti-A