46. Fylogeneze člověka

kmen: strunatci

podkmen: obratlovci

třída: savci

podtřída: živorodí

nadřád: placentálové

řád: primáti

podřád: vyšší primáti

nadčeleď: lidoopi a lidé

čeleď: lidé

rod: člověk

druh: člověk moudrý

poddruh: člověk současný

k nejstarším předchůdcům současného člověka patřícím již k vývojové linii lidí řadíme především:

• rod australophitecus - žil přibližně před 5-0,6 miliony lety; byl všežravec; používal jednoduše opracované nástroje (z kostí, zubů); pohyboval se po dvou, téměř vzpřímeně; nálezy pocházejí zejména z Afriky

• rod homo

  • Homo habilis = člověk zručný - žil přibližně před 2-1,4 miliony lety; byl všežravec; vyráběl primitivní nástroje; nálezy pocházely především z Afriky

  • Homo erectus = člověk vzpřímený - žil přibližně před 1 milionem až 350 000 lety; znal již využití ohně; nálezy pocházejí např. z Číny, Afriky i Evropy

  • Homo sapiens neandertalensis = člověk neandertálský = pračlověk

    • Homo sapiens steinheimensis - z doby před 300 000-200 000 lety; nejstarší, nesoucí znaky pozdních druhů Homo erectus i sapiens lovci, vyráběli kostěné i kamenné nástroje

    • protoneandertálec - z doby před 150 000-120 000 lety; spojovací článek mezi neandertálci a nejvyspělejšími formami člověka

    • klasický neandertálec - z doby 100 000 - 32 000 lety; pravděpodobně slepá vývojová linie, přizpůsobená drsným podmínkám doby ledové - např. robustní kostra, mohutně vyvinuté svalstvo, mohutné nadočnicové valy

  • Homo sapiens sapiens = člověk současný - objevil se přibližně před 40 000-10 000 lety; z hlediska tělesné stavby se příliš nelišil od člověka dnešního; byl to lovec, sběrač, vyráběl keramiku, stavěl si primitivní obydlí, pohřbíval mrtvé, zabýval se také uměleckou činností (malby, sošky); k nejvýznamnějším nalezištím z tohoto období na území naší republiky patří např. Dolní Věstonice, Brno, Pavlov, Předmostí u Přerova, jeskyně Zlatý kůň u Koněprus

v průběhu fylogenetického vývoje člověka hrály významnou roli procesy:

• hominizace - zahrnující změny tvaru kostry vedoucí ke vzniku rodu Homo; týká se především změny:

  • tvaru hrudníku (rozšíření a oploštění) a pletence horní končetiny (schopnost rotace)

  • bipedie (vzpřímení postavy, chůze po dvou)

  • změny stavby lebky (zvětšení mozkovny a zmenšení obličejové části) a ruky (zvýšená pohyblivost prstů, manuální zručnost)

• sapience - navazuje na hominizaci; představuje rozvoj rozumových schopností abstraktního myšlení a vývoj řeči

nejstarší nálezy pocházejí z doby přibližně před 30 miliony let z nich se vyvinuly dvě vývojové linie: jedna vede k dnešním lidoopům, druhá vede k dnešnímu člověku

slečna Lucy - kostra, která je stará 3,2 milionu let a patřila pravděpodobně ženě - dítěti (130cm, 40kg); byla to dosud nejstarší popsaná dostatečně dochovaná kostra předchůdce člověka (až poté našli Ardi); pocházela z druhu: Australopithecus afarensis; vědci ji našli v roce 1974 v Etiopii

slečna Ardi - kostra, která je stará 4,4 milionu let a patřila pravděpodobně ženě vědci jí dali důvěrné pojmenování Ardi, podle odborného názvu jejího druhu Ardipithecus ramidus; pochází z oblasti Afarského zlomu v Etiopii, asi 230 kilometrů severovýchodně od hlavního města Addid Abeby