5. Tkáně a pletiva

o Na povrchu
o Funkce: primárně vstřebávání živin, výměna látek z prostředí, ochrana (před

přehřátím)

o A) Epidermis

▪ Př. stonky a listy
▪ Pokožka nadzemních částí
▪ 1 vrstva plochých těsně přiléhavých buněk – bezbarvá, bez chlorofylu,

jednostranně ztloustlé

▪ Kutikula – různě silná, pokrytá voskem, nepropouští vodu a plyny

o B) Rhizodermis

▪ př. kořenový systém, trvale ponořené stonky
▪ jako epidermis, jen nejsou ztloustlé a nemají kutikulu

o C) Průduchy (=stomata)

▪ Kde: zakomponovány do epidermis mezi 2 svěrací buňky
▪ Ztloustlá buněčná stěna ve vnitřní straně (průchodová štěrbina), obsahují

chloroplast, schopnost zužovat a rozšiřovat p.š. -> regulování odvodu
vody a vzniku plynů pomocí turgoru buněk

▪ Za světla dle obsahu vody ve vakuolách, za tmy dle množství draslíku
▪ Tvar dvojitého řezu
▪ P.š. není stejně široká
▪ Přední a zadní dvůrek a centrální štěrbina
▪ Za světla – řízení obsahem vody ve vakuolách
▪ Za tmy – řízené draslíkovými ionty

o D) Hydatody

▪ Pokožka vzhledově podobná průduchům bez schopnosti se uzavřít
▪ Odchod vody v podobě kapaliny, nikoliv vodní páry
▪ Kde: okraje listů

o E) Metablastémy

▪ Trichomy – vznikají z pokožkových buněk
▪ Krycí (ochrana, kutikula, vosky, plstnatý pohyb, zachycení vody, např.

pelargonie, divizna na ostnech a háčcích)

▪ Žlaznaté (funkce – produkují trávicí enzymy, masožravé rostliny nebo u

máty – produkce silic)

▪ Žahavé (ochranná funkce, např. kopřivy)

▪ Absorpční (tenké, součásti rhozodermis, funkce – příjem minerálních

látek a vody)

▪ Emergence – vznikly z pokožkových buněk a vodivých pletiv

1b) Krycí – druhotné/sekundární

o U druhotně tloustnoucích rostlin
o Vyprodukována:

▪ Felogén

- Felem (korek)

- Feloderm (zelená kůra)

- Dohromady tvoří náhradní povrchové struktury druhotně

tloustnoucích rostlin

- Vnější zbytek odumírá -> praskání -> kůra (borka), rozšiřování

stonku

- Chrání strom

- Čočinky/lenticely = součástí druhotné vrstvy, náhrada průduchů

2) Soustava vodivých a zpevňovacích pletiv

o Vyvinula se v souvislosti s přechodem rostlin na souš
o Umožňují transport vody a v ní rozpuštěných látek po rostlinném těle
o Tvořená cévními svazky
o Funkce: rozvod roztoku v rostlině
a) dřevní část (xylém)

▪ z cév (trachee, odumřelé buňky bez přehrádek -> kanálky) a cévic

(tracheidy, živé protáhlé buňky s proděravěnými přehrádkami,
zdřevnatělé stěny)

▪ transpirační proud (od kořenů k listům vedou minerální látky po většinu

roku)

b) lýková (floém)

▪ z buněk sítkovic (živé tenkostěnné s proděravělými přepážkami,

bezjaderné, vznik činností kambia, po jedno vegetační období)

▪ vede asimilační organické látky z listů dolů