bio_1,2

Viry

Nebuněčné částice o velikosti 15–300 nm. Viditelné pouze elektronovým mikroskopem.

Charakteristika:

• Nitrobuněční parazité (nemají vlastní proteosyntetický aparát, množí se v hostiteli).

• Nemají vlastní metabolismus

• Obsahují nukleovou kyselinu (NK), bílkoviny, někdy enzymy.

• Základní částice: Virion (NK + kapsid + případně obal).

Stavba:

1. Nukleová kyselina: DNA nebo RNA (nese genetickou informaci).

2. Kapsida: Proteinový obal chránící NK.

3. Obal: Některé viry mají lipidovou membránu s proteiny.

Dělení virů:

• Podle hostitele: Zooviry (živočichové), Fytoviry (rostliny), Mykoviry (houby), Cyanofágy (sinice), Bakteriofágy (bakterie).

• Podle NK:

  • RNA viry:

    • Neobalené: Pikornaviry (rýma, obrna, hepatitida A), Reoviry (průjmy).

    • Obalené: Ortomyxoviry (chřipka), Paramyxoviry (spalničky, příušnice), Rabdoviry (vzteklina), Koronaviry, Flaviviry (klíšťová encefalitida).

  • DNA viry:

    • Neobalené: Parvoviry, Papoaviry (bradavice), Adenoviry.

    • Obalené: Herpesviry (opary, plané neštovice, EBV), Poxviry (černé neštovice).

Rozmnožování virů:

1. Lytický cyklus: Virus vnikne do buňky → pomnoží se → buňka praskne (lýza) a viry se uvolní.

2. Lyzogenní cyklus: Virová NK se začlení do genomu hostitele (provirus) → dělí se spolu s buňkou (latentní infekce) → může se později aktivovat.

Typy infekcí:

• Perzistentní: Virus se množí, buňka neumírá hned.

• Latentní (skrytá): Virus v buňce je, ale neprojevuje se

• Virogénie: Zabudování do chromozomu.

• Virémie: Rozšíření viru krví po celém těle.

BAKTERIOFÁG:

Virová onemocnění:

• Člověk: Covid-19, neštovice, mononukleóza, chřipka, opary, AIDS, klíšťová encefalitida, bradavice, žloutenka, spalničky, některé maligní (zhoubné) nádory

• Zvířata: Slintavka a kulhavka, vzteklina, ptačí chřipka, drůbeží mor

• Rostliny: mozaikové onemocnění tabáku

Přenos: Vzduchem (kapénky), potravinami/vodou (žloutenka), hmyzem, krví/kůží, pohlavním stykem.

Vědci v biologii

• Leonardo da Vinci: Pitvy, anatomie

• Gregor Mendel: Zakladatel genetiky.

• Louis Pasteur: Pasterizace, vakcinace, teorie mikroorganismů.

• Charles Darwin: Evoluční teorie.

• Alexander Fleming: Penicilin.

• Watson & Crick: Struktura DNA.

• Robert Hooke: Objev rostlinné buňky.

• Purkyně, Schleiden, Schwann: Buněčná teorie.

• 🩸 Jan Janský: Krevní skupiny.

• William Harvey: Krevní oběh.

• Robert Koch: Objevil původce TBC a cholery

PROKARYOTICKÉ ORGANISMY

• Nejstarší prvojaderné organismy (bakterie, sinice, prochlorofyta).

• Nemají pravé jádro (mají nukleoid – volně stočená DNA).

• Netvoří tkáně a pletiva, jsou jednobuněčné.

• Velikost: 1–10 mikrometrů (menší a jednodušší než eukaryotická buňka).

Stavba prokaryotické buňky

• Buněčná stěna: Pevný obal, tvaruje buňku, mechanická ochrana. U bakterií tvořena peptidoglykanem (mureinem).

• Cytoplazmatická membrána: Dvojvrstva fosfolipidů se zanořenými bílkovinami. Polopropustná (semipermeabilní), izoluje vnitřní prostředí.

• Cytoplazma: Polotekutá hmota (cytosol – tekutá složka + buněčná inkluze = částice zásobních a odpadních látek), vyplňuje buňku.

• Jaderná hmota (Nukleoid): Nepravé jádro, jedna kruhová molekula DNA, volně v cytoplazmě.

• Ribozomy: Tělíska v cytoplazmě, tvorba bílkovin.

• Plazmidy: Malé kruhové DNA, nesou doplňkovou informaci (např. odolnost k antibiotikům).

• Kapsula (Pouzdro): Slizový obal nad buněčnou stěnou.

• Pohybové orgány: Bičíky (pohyblivé), fimbrie (nepohyblivé)