bio_12

• Stavba těla: 3 tělní typy

  • Askonní

  • Sykonní

  • Leukonní

• Ektoderm: krycí buňky

• Entoderm: límečkovité buňky - choanocyty (napomáhají při příjmu potravy)

Choanocyty mají bičík, zachytává se zde potrava → přemisťuje se do buněk schopné trávení

• Mezoglea – rosolovitá hmota mezi ektodermem a endodermem s amyloidními buňkami

voda s potravou proudí do těla pomocí kanálků

mají jeden vyvrhovací otvor - oskulum

tělo je vyztuženo jehlicemi - vápenaté, křemičité, jsou vzájemně spojeny spongiovými vlákny a některé houby mají pouze spongiová vlákna

• z ektodermu vznikají některé specifické (specializované) buňky:

  • Amoebocyty - schopnost fagocytózy

    • Měňavkovitý pohyb

    • Roznášejí potravu po celém těle houby

  • Skleroblasty - produkují látky vnitřní opory (slučeniny) – SiO2

  • Spongoblasty - produkují spongiová vlákna (spongin)

  • Archeocyty - vytváří vnitřní pupeny a pohl. buňky

  • Porocyty - buňky, jejichž kanálek vede z povrchu do centrální dutiny → ostie

• Rozmnožování:

  • hermafrodité (obojetníci), nepohlavně i pohlavně

  • Nepohlavně - pučením - jedinec se neodděluje → vznikají kolonie

    • u sladkovodních vnitřní pučení (na konci veg. období) = gemule - díky ní přečkávají nepříznivé období (houba odumře, přežije gemule)

    • v mezenchymu se tvoří shluky archeocytů obalí se dvojitou vrstvou sponginu se vzduchovou mezivrstvou - obal vyztužen amfidisky (dvojterčovité jehlice)

  • pohlavně - pohlavní buňky vznikají v mezenchymu, spermie se oskulem dostávají ven→ jsou nasávány jinou houbou téhož druhu, dochází k oplození a rýhováním vajíčka vzniká pohyblivá larva - amfiblastula

    • opouští tělo houby, později přisedá a vyroste nový jedinec

• třída: Houby vápenaté

  • pouze mořské druhy (chladná moře)

  • jehlice z CaCO3

  • drobné žijí v koloniích

  • Zástupci: Houba voštinatá

• třída: Houby křemičité

  • teplá moře

  • netvoří kolonie, žijí jednotlivě

  • jehlice z SiO2

  • podle složitosti jehlic rozlišujeme:

    • trojosé

    • čtyřosé

  • Zástupci:

Houba pletená (Venušin koš) - Filipíny

Houba pohárová - až 1 m

Houba rybničná - sladkovodní, gemule bez amfidisků, gemule = útvary, pomocí nichž houby přečkávají zimu, amfidisky = jehlice

Houba říční - gemule mají amfidisky, vytváří povlaky na objektech ve vodě

• třída: Houby rohovité

  • mořské

  • oporu tvoří spongiová vlákna - nevytvářejí sklerity

  • Zástupci: Houba koňská, Houba mycí - hyg. potřeby

Kmen: Žahavci - láčkovci (Cnidaria)

• vodní živočichové (převážně mořští)

• úroveň gastruly

• 2 zárodečné listy - ektoderm, entoderm

• mezi nimi rosolovitá hmota (mezoglea) - oporná fce

• paprsčitě souměrné tělo

• mají žahavé buňky (knidoblasty) - vznikají z ektodermu

• uvnitř dutina se stočeným žahavým vláknem → při podráždění se vymrští, zabodne se do kořisti dostane se do ní jed (hypnotoxin)

• nemají schopnost regenerace - žahavé b. odumřou, tvoří se stále nové

• nervová soustava - difúzní (rozptýlená, po těle jsou různě rozmístěny a vzájemně propojeny nervové buňky)

• typická rodozměna (střídání nepohlavního polypa a pohlavní meduzy)

• slepě končící trávicí dutina - láčka

• smysly - jamkovité oči, chemoreceptory, statocysta orgán, který vnímá polohu těla