1.6. Diblastica, schizocoelni a pseudocoelni triblastica

6. Diblastica, schizocoelní a pseudocoelní triblastica

• Živočišné houby (houbovci), žahavci – tělesná souměrnost, ontogeneze, rozmnožování a vývoj

• Rozdělení kmenů a zástupců Diblastik

• Rýhování vajíčka, tělní typy

• Vznik 3. zárodečného listu (mezodermu)

• Ploštěnci a hlísti – porovnání vnější a vnitřní stavby těla, rozmnožování a vývoj

• Rozdělení kmenů a zástupci významní pro člověka

Diblastica i triblastica patří mezi mnohobuněčné organismy, ale liší se v počtu zárodečných listů. Diblastica – pouze 2 zárodečné listy/ Triblastica – 3 zárodečné listy. Jejich zárodečné listy vznikají během BLASTOGENEZE (tzn. rýhování vajíčka). Tyto děje jsou realizací programu zakódovaného v dědičné informaci.

• po splynutí samčí a samičí gamety vzniká zygota (2n) = oplozené vajíčko, které se následně rýhuje

Rýhování vajíčka závisí na množství žloutkových rezerv obsažených ve vajíčku:

1. ÚPLNÉ rýhování = u vajíčka, které nemá žádný žloutek nebo jen malé množství žloutkových rezerv → houbovci, žahavci, kroužkovci, měkkýši, ostnokožci, savci

2. ČÁSTEČNÉ rýhování = u vajíčka s velkým množstvím žloutkových rezerv, rýhuje se pouze cytoplazma (rýhuje se jen animální pól vajíčka) → hmyz, ryby, plazi, ptáci

Rýhováním jednobuněčné ZYGOTY →mnohobuněčná MORULA → vnitřní buňky vycestují k povrchu a vzniká jednovrstevná BLASTULA s prvotní tělní dutinou – BLASTOCOELEM → vchlípením povrchových buněk (tj. INVAGINACÍ) dochází k vytvoření GASTRULY (= dvouvrstevný organismus) se 2 zárodečnými listy- EKTODERM (= vnější zárodečný list, má krycí funkci)/ ENTODERM (= vnitřní zárodečný list, má trávicí funkci), vzniklá dutina vystlaná entodermem je PRVOSTŘEVO, které je propojeno s okolním prostředím PRVOÚSTY (= blastoporem).

Ve vývojovém stádiu gastruly zůstávají trvale DIBLASTICA:

• Živočichové se 2 zárodečními listy, vyznačují se paprsčitou (radiální) souměrností těla – kromě HUB a VLOČKOVCŮ, kteří nemají souměrná těla

• Stavebně nejjednodušší bezobratlí (pozn. kosti, pojiva se vytvářejí až z mezodermu)

• Většina DIBLASTIK se může volně pohybovat jen v larválním stádiu/ v dospělosti žijí přisedle

• Někteří tvoří kolonie

• Na těle nelze rozlišit hlavovou a trupovou část

Kmen: HOUBOVCI (= živočišné houby)

• nejstarší doložené spadají do období kambria, ustrnuli v zárodečném stupni gastruly

• žijí převážně v mořích, ale jsou i sladkovodní druhy, proti nepřátelům se chrání jehlicemi

• nemají vytvořeno svalstvo, CS, NS / dýchají celým povrchem těla – žijí ve vodě

• některé druhy vytvářejí kolonie/ některé žijí jako jednotlivci

• povrch těla kryje plochý epitel (ektoderm = vnější zárodečný list s krycí fcí)/ entoderm (vnitrní zárodečný list) je tvořen límečkovitými buňkami s bičíky (= CHOANOCYTY)

• obě vrstvy jsou spojeny MEZOGLEOU = pružná rosolovitá mezibuněčná hmota

• uvnitř těla je centrální dutina, která je spojena s okolím prostřednictvím postranních otvorů (= OSTIÍ) a 1 vyvrhovacím otvorem (= OSKULUM)