1.6. Diblastica, schizocoelni a pseudocoelni triblastica
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
MEDÚZOVCI
pravidelné střídání pohlavní a nepohlavní generace (medúza/ polyp) → METAGENEZE
žijí jako jednotlivci, pouze v mořích
Rozmnožování: pohlavní generace: medúzy jsou gonochoristé, pohl. orgány entodermálního původu jsou zespoda klobouku → pohl. buňky se uvolní do gastrovaskulární dutiny a odchází ven z těla → vnější oplození proběhne ve vodě → zygota → obrvená plovoucí larva PLANULA → přisedá k podkladu a mění se v POLYPA (nepohlavní generace)→ nepohl. rozmnož. STROBILACE (= odškrcování a vznik nových jedinců ze STROBILY) → vznikají malé medúzky EFYRY → dorůstají v dospělé stádium SKYFOMEDÚZY (pohl. rozmnož.)
POLYP – láčka rozdělena zčásti 4 přepážkami
SKYFOMEDÚZY – živí se dravě – drobnými korýši, rybí potěr
Zástupci: Talířovky- Talířovka ušatá,
Kořenoústky (živí se pouze mikroskopickým planktonem- zarostlý ústní otvor)
KORÁLNATCI
pouze stádium POLYPA
kosterní útvary tvořeny z KORALINU / CaCO3 (kromě sasanek)
živí se mikroorganismy, žijí v teplých tropických mořích → nové generace staví své schránky na schránky generací předchozích → to vedlo k vzniku korálových útesů a ostrovů
POLYP má láčku rozdělenou 6 nebo 8 přepážkami
Rozmnožování: Nepohlavní = PUČENÍ, nově vzniklí jedinci se neoddělují → vznik kolonií, které jsou propojeny společnou trávicí soustavou = COENOSARK, trávicí dutina bývá rozdělena přepážkami (SEPTA)/ Pohlavní = za pomoci pohl. buněk, které jsou entodermálního původu a uvolňují se do láčky, jsou HERMAFRODITÉ
Zástupci:
→ OSMIČETNÍ korálnatci: 8 přepážek, 8 chapadel, tvoří kolonie (př. korál červený – šperky)
→ ŠESTIČETNÍ korálnatci: počet chapadel je násobek 6-ti (př. sasanky, větevníci)
→ SASANKY = netvoří schránky, živí se dravě, žijí jednotlivě nebo v symbióze s korýši (př. sasanka plášťová + rak poustevníček), sasanka koňská – evropská moře
→ VĚTEVNÍCI = tvoří masivní vápencovitý exoskelet, podílí se na vzniku geologických útvarů korálového původu (př. Velký bradlový útes) → (př. větevník mozkový, houbovník obecný)
ŽEBERNATKY (kmen)
druhy láčkovců nemající žahavé buňky
mají 2 typy souměrnosti: radiální i dvoustrannou
pohybový aparát: destičky srostlé z brv, které jsou uloženy do 8 pásů
spodní strana těla – ústní otvor → láčka = gastrovaskulární soustava
horní konec těla – STATICKÝ ORGÁN + 2 chapadla s lepkavými buňkami → uchvácení potravy – jsou dravé
difúzní NS
Rozmnožování: Pohlavní – jsou HERMAFRODITI
Zástupci: ŽABERNATKY TYKADLOVKY = zatažitelná tykadla s lepivými buňkami, která využívají k chycení potravy/ ŽABERNATKY BEZTYKLADOVKY = bez tykadel, svou kořist nasoukají do láčky, kde ji tráví → př. žebrovka vejčitá, pásovnice Venušina
MORULOVCI
endoparazité mořských bezobratlých živočichů (př. ploštěnky, plži, mlži, mnohoštětinatci)
primitivní stavba těla připomíná morulu