1.6. Diblastica, schizocoelni a pseudocoelni triblastica
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Různé typy buněk hub:
AMOEBOCYTY = vznikly diferenciací některých buněk ektodermu, fce: fagocytují, měňavkovitý pohyb → roznášejí částečky potravy od límečkovitých buněk po těle houby a současně vylučují do ostiálních kanálků i nestrávené zbytky potravy
POROCYTY = jsou ektodermální buňky, jejichž vnitřní kanálek vede z povrchu do oskulární dutiny
SKLEROBLASTY = vylučují základní složky vnitřní opory těla hub, vytvářejí JEHLICE z CaCO3,SiO2
SPONGIOBLASTY = vylučují pevná a pružná spongiová vlákna
ARCHEOCYTY = vznikají z nich vnitřní pupeny a pohlavní buňky
Houby se živí MIKROSKOPICKOU potravou → pohyb bičíků límečkovitých buněk způsobuje prodění vody → ta se dostává ostiemi do centrální dutiny a velkým vyvrhovacím otvorem (OSCULEM) opět ven → s vodou jsou přijímány částečky potravy → límečkovité buňky ve spolupráci s měňavkovitými buňkami (AMOEBOCYTY + CHOANOCYTY) vychtávají částečky potravy a fagocytují → nestrávené zbytky potravy jsou vyloučeny AMOEBOCYTY zpět.
ROZMNOŽOVÁNÍ HOUBOVCŮ
Nepohlavní: PUČENÍ = (tzn. vznikají vnější pupeny) nově vzniklý jedince, který je tvořen buňkami mateřského organismu se přitom neodděluje a postupně vzniká kolonie
VNITŘNÍ PUČENÍ (u sladkovodních druhů) = (tzn. tvorba vnitřních pupenů) v podobě GEMULÍ = kulovité útvary, které jsou tvořeny uvnitř nerozlišenými zárodečnými buňkami (ARCHEOCYTY) bohatými na výživné látky a vně se obalí dvojitou vrstvou SPONGINU se vzduchovou mezivrstvou, obal je vyztužen jehlicemi (AMFIDISKY).
Rozmnožování prostřednictvím gemulí vzniklo jako adaptace na klimatické změny → po zámrazu houba odumře a rozpadne se, přežívají pouze gemule, zjara, po pominutí nepříznivých podmínek, se archeocyty uvnitř gemule uvolní do vody a dávají vznik novým jedincům hub.
Pohlavní rozmnožování: Živočišné houby jsou hermafroditi, dochází většinou k vnitřnímu oplození → pohlavní buňky se tvoří ve vrstvě mezogley → spermie opouštějí tělo houby s proudem vody → jsou nasáty ostiemi jiné houby téhož druhu a zachycují se na límečkovitých buňkách → pronikají do mezogley, kde oplozují zralá vajíčka (samičí pohl. buňky v mezoglee) → rýhováním vzniká pohyblivá larva AMFIBLASTULA, která stavbou odpovídá Blastule → tělo amfiblastuly se polarizuje = tzn. pól opatřený bičíky je tvořen tenkými buňkami, které jsou základem budoucího entodermu/ opačný pól je tvořen velkými buňkami, z nichž vzniká ektoderm → poté larva přisedá a mění se v dospělce, který stavbou těla odpovídá Gastrule.
Houby vápenaté = mořské druhy, žijící v koloniích, jehlice z CaCO3
→ př. Houba vošinatá
Houby křemičité = žijí jednotlivě, jehlice z SiO2
→ trojosé jehlice: Houba pletená (= Venušin koš), pobřežní vody Filipín
→ čtyřoké: Houba pohárková, Houba rybničná (gemule bez amfidisků), Houba říční (gemule s amfidisky, tvoří povlaky na ponořených předmětech