11. Viry, bakterie, sinice , prvoci

[11] Prvojaderné organismy - viry, bakterie, sinice a prvoci

Viry

Nebuněčné organismy, nitrobuněční parazité, nemají schopnost se sami rozmnožovat.

Nejsou vidět optickým mikroskopem.

Viry jsou složeny z nukleové kyseliny a bílkoviny (ta tvoří obal kapsid v něm je NK uložena), nemají buněčnou stavbu (nemají proteosyntetický ani metabolický aparát). Tvary virů se liší – bakteriofágy, kapsidy s bičíkem, fytoviry (rostlinné viry), spirálovité trubičky a živočišné viry (zooviry), koule.

Teorie původu virů

• Vznikly z odštěpků nukleových kyselin uvolněných z organismu

• Vznikly postupným zjednodušením svého těla jako přizpůsobení parazitickému způsobu života

• Vznikly před buňkami a jsou posly minulosti

Průběhy virové infekce se liší u každého viru, ale společnými znaky je průnik do buňky, uvolnění NK, replikace viru (nebo integrace NK do genomu buňky), únik z buňky.

U všech buněk je infekce zakončena lyzí, která se projevuje u bakterií smrtí a u rostlin a živočichů nemocí.

Lytický a lysogenní cyklus:

• lytický cyklus je cyklus virulentního fága – končí lyzí (smrtí buňky)

• lysogenní cyklus je cyklus mírného fága – fág se začlení do genomu buňky a dělí se s ní

• při aktivaci dochází k přechodu lysogenního cyklu na lytický

Proti virům existuje prozatím jediná účinná obrana – očkování. Při očkování rozlišujeme pasivní a aktivní imunizaci. Při pasivní imunizaci jsou do těla vpraveny hotové protilátky. Při aktivní imunizaci je do těla vpraven oslabený původce nemoci a tělo si protilátky vytváří samo.

Dělení virů:

• Podle obsažené nukleové kyseliny

  • DNA viry

  • RNA viry

• Podle buňky, která vir hostí

  • Bakteriofágy

  • Rostlinné viry

  • Živočišné viry

  • Mykoviry

Rostlinné viry mají nejčastěji podobu spirály. Nukleová kyselina je obalena kapsidou, která je tvořena dobře viditelnými kapsomerami. Živočišné viry bývají většinou kulovité s různými výběžky. Často jsou obalené a obsahují jednoduché enzymy. Výběžky plní funkci receptorů a vyhledávají tu správnou buňku.

Retroviry – RNA viry, k včlenění do genomu hostitelské buňky potřebují enzym zpětnou transkriptázu. Virus HIV původce AIDS, napadá leukocyty, dlouho přežívá v jádře lymfocytů T a produkuje viriony, nepůsobí potíže, ale je infekční.

Onkoviry – působí nádorový růst, přenáší se krví na jiná místa a tvoří metastázy. Hepatitida B, HPV viry (rakovina děložního čípku), EBV viry (rakovina lymfatického systému).

Nemoci člověka:

• rýma, AIDS, chřipka, opar, neštovice, mononukleóza, klíšťová encefalitida, ebola

Nemoci zvířat:

• vzteklina, psinka, africký mor prasat, ptačí chřipka

Nemoci rostlin:

• Virus tabákové mozaiky, šarka

• Jednobuněčné (mohou tvořit kolonie),

• Nejsou vytvořeny žádné membránové organely,

• Jaderná hmota není ohraničena membránou – mitoticky se nedělí,

• Ribozómy jsou rozptýleny v cytoplasmě,

• Výživu přijímají v molekulární formě, mohou být autotrofní, heterotrofní i mixotrofní.