11. Viry, bakterie, sinice , prvoci
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Buňky mohou být nepohyblivé, pohyblivé pomocí bičíku nebo brv, či vykazovat klouzavý pohyb po povrchu substrátu,
Jsou všudypřítomné
Léčba bakteriálních onemocnění pomocí antibiotik (objevitel Alexander Fleming).
Doména: Bacteria
Bakterie jsou nejpočetnější biotická složka (jsou všude). Buněčná stěna obsahuje murein. Rozmnožování nepohlavní, výživa a metabolismus: foto- chemo- hetero- i autotrofní.
Tři fenotypická oddělení dle reakce na Gramovo barvení:
Gramnegativní typ (např. Treponema pallidum)
Grampozitivní typ (např. Lactobacillus sp.)
Postrádající buněčnou stěnu (mykoplasmata)
Podle tvaru buňky rozdělujeme bakterie: kulovité (koky), tyčinkovité (bacily), spirální atd.
Mohou se sdružovat do kolonií, např. diplokoky (dvě kulovité buňky), streptokoky (řetízek), stafylokoky (hrozen).
Bakterie jsou všudypřítomné. Klíčová složka půdní mikroflóry. Soužití s rostlinami (např. fixace dusíku – rod Rhizobium). Součást střevní mikroflóry zvířat včetně člověka (např. Escherichia coli). Využívají se i v potravinářství (např. Lactobacillus sp. ,Acetobacter aceti). Mnoho původců onemocnění (např. rod Borrelia způsobující boreliózu, Treponema pallidum – syfilis, Neisseria gonorrhoeae – kapavka, Yersinia pestis – mor, Streptococcus pyogenes – angína a spála).
Cyanobakteria - sinice
Specifické autotrofní bakterie. Obsahují chlorofyl a + fykobiliny. Produktem jejich fotosyntézy je glykogen. Často diferenciace na heterocyty (vážou dusík) a akinety (klidové buňky se silnou BS). V letních měsících dochází při dostatku živin k přemnožení – vodní květ. Mohou žít v symbióze s řasami i houbami (lišejníky). Mohou být vláknité (Oscillatorium, Anabaena) nebo kokální (Chroococcales).
Významní producenti kyslíku.
Doména: Archea
Vyskytují se v extrémních podmínkách (podmořské vývěry, slaniska…).
V buněčné stěně neobsahují murein.
Říše: Prvoci (Protozoa)
Obecná charakteristika
jednobuněčné tělo, rozmanitý tvar (mikroskopická velikost)
kosmopolitní (podmínkou je voda), 60 tis. druhů
dýchání - celým povrchem těla - difúzí plynu do buňky
organely:
opory a ochrany – pelikula (bičíkovci, výtrusovci, nálevníci)
– schránky, chitin (kořenonožci); CaCO3 (dírkonošci); SiO2 (mřížovci)
– cysty – encystace, vznik za nepříznivých podmínek (prvoci)
pohybové – bičíky (bičíkovci); brvy (nálevníci); panožky (kořenonožci)
příjem potravy – osmóza (bičík., výtrus.); pinocytóza (bič.); fagocytóza (kořen.)
vylučovací a osmoregulační – pulsující, stažitelná vakuola
smyslové – hmat: brvy, neuromotorický aparát (síť podpovrchových vodivých vláken)
– světlo: stigma (krásnoočko)
rozmnožování – nepohlavní: podélné dělení (bičíkovci), příčné dělení (nálevníci), pučení
– pohlavní: kopulace = splynutí (bič., kořen., výtrus.) – vznik zygoty