48. Cytologie

= nauka o buňce

1. Historie

• v roce 1590 Zacharias Janssen objevil elektronový mikroskop

• v roce 1605 Robert Hook napsal knihu Michographia

• za zakladatele mikrobiologie je považován Antonius van Leuweenhoek - mikroskop se zvětšením až 270x

• buněčná teorie byla objevena v roce 1839 Theodorem Schwanem (hřbetní struny obratlovců) a Matthiasem Schleidenem (vývoj zárodečného vaku krytosemenných rostlin)

  • všechny organismy se skládají z jedné nebo více buněk

  • buňka je základní strukturní jednotkou všech živých organismů

  • všechny buňky vznikají pouze z preexistujících buněk samooplození neexistuje

• v roce 1839 Jan Evangelista Purkyně řekl, že se živé organismy skládají ze zrnéček („protoplasma“ = veškerý obsah buňky)

• v roce 1881 Julius Strasburger objevil cytoplazmu = základní živá hmota, ve které jsou uloženy organely

• v roce 1931 Ernst Ruska a Max Knoll vytvořili elektronový mikroskop zobrazení cytoplazmy a mitochondrií

1. Buňka = cellua

• základní stavební a funkční jednotka živých organismů nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování

• každá buňka má svůj vlastní genetický a proteosyntetický aparát a metabolický, systém umožňující vytvářet a využívat energii

• je vždy ohraničena membránou, která reguluje pronikání látek dovnitř a ven

• otevřený systém - transporty látek a informace s okolím neustálá komunikace s okolím

• dynamická soustav = neustálé přeměny látek a energie

• diferenciace = rozdělení podle funkce (tkáně, pletiva,..)

• existují dva typy buněk:

  • prokaryotická buňka

  • eukaryotická buňka

1. Prokaryotická buňka

• pro = před; karyon = jádro tedy před jádrem

• typ buňky charakteristický pro jednobuněčné organismy (bakterie, sinice) netvoří tedy tkáně

• je o řád menší než buňka eukaryotická a také má jednodušší stavbu

• organely:

1. buněčná stěna

• tuhý, elastický obal

• funkce:

  • mechanická pevnost a tvar buňky

  • příjem/výdej/transport látek - je permeabilní

  • zabraňuje prasknutí buňky v důsledku osmotického příjmu vody přes póry ztenčení buněčné stěny primární buněčná stěna a střední lamela jsou místa, kde prostupují plazmodesmata

• může být bakteriální, houbová a rostlinná

• protoplast = buňka bez buněčné stěny využití při šlechtění

• má 3 vrstvy:

  • střední lamela - tvořená pektiny = polysacharidy rozpustná ve vodě

  • primární buněčná stěna - tenká, bez velkých mezer - tvořená vlákny celulózy tvoří síť

  • sekundární buněčná stěna - síla buňky je dána tím, kolik se uloží vrstev v jednom směru = druhotné/postupné tloustnutí růst apozicí = postupné přidávání lamel v jednom směru

    • inkrustace buněčné stěny - anorganické látky - šťavelan vápenatý, uhličitan vápenatý, kyselina křemičitá

    • impregnace buněčné stěny - organické látky

      • lignifikace - lignin = dřevovina

      • suberinizace - suberin = korek