48. Cytologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
endoplazmatické retikulum - jednomembránová organela
membránový systém plochých váčků a kanálků
membrány endoplazmatického retikula navazují na obal jádra
drsné endoplazmatické retikulum má na některých svých membránách připojeny ribozomy a je místem syntézy bílkovin
hladké endoplazmatické retikulum je bez ribozomů a syntetizují se v něm glykolipidy
ribozomy - bezmembránová organela
bílkovinná tělíska obsahující ribozomovou RNA (r-RNA)
existují volné nebo vázané na endoplazmatické retikulum
skládá se ze dvou podjednotek - malé a velké funkční ribozom je pouze po spojení obou podjednotek
metabolicky aktivní látky mají velké množství ribozomů
proteosyntéza: S = Svedbergova jednotka = rychlost sedimentace molekuly r-RNA v daném centrifugačním poli (závisí na hmotnosti a tvaru molekuly)
prokaryotické ribozomy - 70S - malá 30S + velká 40S
eukaryotické ribozomy - 80S - malá 50S + velká 60S
Golgiho aparát - jednomembránová organela
soustava měchýřků propojených kanálky, ve kterých probíhají biochemické reakce upravující látky vytvořené v endoplazmatickém retikulu
syntéza některých komponentů buněčné stěn
připomíná výběžky na endoplazmatickém retikulu a taky se na něj navazují endoplazmatické retikulum vyrábí bílkoviny a ty putují do Golgiho aparátu, aby je mohla buňka využít
upravují i tuky
produkty se podílejí na výstavbě buněčných přepážek dělení buněk
mitochondrie - dvoumembránová organela
tyčinkovité až oválné útvary s vlastní DNA a proteosyntetickým aparátem
mají dvě biomembrány:
vnitřní membrána - obklopuje prostor vyplněný hmotou = matrix
vnější membrána - vznik výběžku = kristy
funkce:
buněčné dýchání = rozklad organických látek za přítomnosti O2 při současném uvolnění velkého množství energie - podstata: zisk energie (konečný produkt) energie uložená v ATP transport energie mezi buňkami není možný
více jich má živočišná buňka více je potřebují pohyb = velké nároky na energii
cytoskelet - bezmembránová organela
tvoří kostru buňky
je složen z vláken:
mikrotubuly (tubulin) = nejsilnější vlákna
funkce: tvar buňky, základ bičíků a řasinek, vzniká tu dělící vřeténko, pohyb buněčných organel - tzv. molekulový motor (=speciální bílkoviny)
klouzání mikrotubulů jeden po druhém
molekulární motory se navazují k organele a „kráčejí“ s ní podél mikrotubulu - př. vezikuly s neurotransmitery
centrozom = organela živočišných buněk a buněk nižších rostlin - světlolomné tělísko - 2 centrioly (1 centriol je tvořený devíti trojicemi mikrotubulů)
funkce: dělení jádra a vznik mitotického aparátu
intermediální vlákna (keratin) - odolnost proti tlakům a tahům (vlasy) epitelové buňky pojiv
mikrofilamenta (aktin) - dva šroubovitě vyvinuté řetězce bílkovin - pod biomembránou „skelet“ - brání deformaci buňky - kontrakce svalová