BP_106266

Činitel prostředí vedení

𝐶e

Stínění vedení

𝑃LD

Vnitřní opatření při kabeláži

𝐾S3

Výdržná hodnota vnitřních systémů

𝐾S4

kV

Koordinovaná ochrana

𝑃SPD

Uvažujeme-li s faktem, že povrch na vnější a vnitřní straně vyšetřovaného ob-

jektu je rozdílný, objekt lze považovat za jeden prostor odolávající požáru, nejsou

provedena žádná stínění, rozdělíme objekt na tyto hlavní zóny:

• zóna 𝑍1 (LPZ 0B) – vně objektu
• zóna 𝑍2 (LPZ 1)

– uvnitř objektu

Jestliže nepočítáme s pohybem lidí vně objektu, riziko 𝑅1 pro zónu 𝑍1 můžeme

zanedbat a ocenění rizika provádíme pouze pro zónu 𝑍2. Její charakteristiky jsou
uvedeny v tabulce 3.3.

25

Tab. 3.3: Zóna 2 - uvnitř objektu (samostatně stojící rodinný dům) [22]

Parametr

Označení

Poznámka

Typ podlahy

𝑟u

Riziko požáru

𝑟f

Zvláštní nebezpečí

ℎz

Protipožární ochrana

𝑟p

Prostorové stínění

𝑟p

Vnitřní silnoproudé systémy

Připojené k nn

Vnitřní telefonní systémy

Připojené k tel.

Ztráty vlivem dotykových a krokových napětí

𝐿t

Ztráty vlivem hmotných škod

𝐿f

Určení dílčích složek rizika po úderu blesku

𝑅A = 𝑁D · 𝑃A · 𝐿A

(3.4)

Podle [22] se uvnitř stavby součásti rizika způsobené dotykovými a krokovými na-

pětími vlivem úderu blesku do stavby neuvažují. Proto 𝑅A = 0.

𝑅B = 𝑁D · 𝑃B · 𝐿B

(3.5)

Odhad počtu 𝑁 nebezpečných událostí

Jako jeden z důležitých podkladů pro výpočet rizika poslouží tzv. izokeraunická

mapa, kterou ilustruje obrázek 3.3. Na základě dlouhodobého sledování klimatu

a výskytu bouřek byla sestavena tzv. keraunická úroveň bouřkových dní v roce.

Uvedená mapa byla tvořena daty z let 1981–2000.

Z mapy lze odečíst počet bouřkových dní za rok 𝑇d v dané lokalitě a získáme tak

odhad tzv. hustoty úderů blesku do země 𝑁g, což je počet úderů blesku na km