Brněnské povídky_V001_o
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Neumělecký text
Nejvíce se vyjevuje dvojakost vztahu postmoderního romanopisce k literární skutečnosti právě v práci s příběhy. Málokdo ví o nich více než on. Nejenže poznával svět skrze příběhy jako my všichni a nejenže prošel nám všem vlastní cestou, tím dlouhým stromořadím příběhů, od pohádek přes biblickou dějepravu až k národním, ideologickým a politickým mýtům, ale navíc okamžitě patřil i k rozmnožitelům příběhů. Představuji si, že v dětství byl jedním z těch klukovských vypravěčů, na které se stále lepí chumel posluchačů, a skutečnost vnímal především jako příběhogenní, příběhoidní, příběhopudnou. A z těch časů mu navždy zůstalo uhranutí příběhy. Ale tak časné a intimní soužití s nimi ho rychle přivedlo i k nedůvěře k nim.
Tvář pod maskou
Věřím, že příběhy jsou zároveň rájem, očistcem i martyriem našich životů a že je prozařují každodenním smyslem a fungují jako katarzní, očistné mechanismy a dávají tak řád našim chaotickým pohybům, ale právě tak na nás líčí nejrůznější pasti, od těch velkých, ideologických příběhů, tragicky spoutávajících celé národy ve službách grandiózních, patetických point, až po ty nejvšednější pasti každodenních falešných a sentimentálních sebefabulací. Příběhy totiž nejsou jen produktem lidského ducha, ale i jeho odpadem.
A s dvojakostí vztahu k literární skutečnosti, s fascinací příběhem i nedůvěrou k němu, pak bezprostředně souvisí, že postmoderní romanopisec vypráví právě příběhy pokleslé, ano, výstražně pokleslé, ale vypráví je přitom s využitím celého repertoáru moderní i klasické literatury a zapojuje do vyprávění těch nejpokleslejších příběhů ty nejvynalézavější prostředky. A smyslem těchto postupů, uvádějících přímo do centra literatury příběhy z jejích okrajů, je vyslovit tak i své varování: pozor, to, co čtete, není nic víc než jen takové zábavné počtení, jen hra se znaky a jejich významy, s konstrukcí a fabulí, hra s příběhy, a nic víc už taky od literatury nečekejte.
J. KRATOCHVIL
(Šťastný Sisyfos, Respekt 22/1996)
OBECNÁ struktura ústní zkoušky
1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)
2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla
3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého
4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika