Čapek Loupežník

• pravděpodobný adresát

Hra Loupežník nemá konkrétního adresáta, bude se líbit všem divákům i čtenářům.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Hra vyšla roku 1920, ale první verze vznikla už roku 1911, ještě za studií v Paříži, když se Čapkovi stýskalo po domově.

• tematicky podobné dílo

William Shakespeare – Romeo a Julie: hra o lásce, které není přáno

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Film podle Čapkovy předlohy byl natočen r. 1931 Josefem Kodíčkem. Na rozdíl od dramatického textu je film zastaralý, herecké výkony nepřirozené (příliš divadelní) a scénář se v některých pasážích nedrží předlohy. Film nedoporučuji jako náhradu za přečtení knihy.

Loupežník: Chtěl jsem přijít sám, ale nemohl jsem chodit. Až teď.

Mimi: Ach, a já vás nechávám stát! Podejte mi ruku. Můžete jít?

Loupežník: Kam chcete.

Mimi: Ne, jen na lavičku. Musíte sedět, jste sláb!

Loupežník: To nejsem.

Mimi: Ne, musíte sedět, nebo půjdu domů.

Loupežník: Sedněte si také.

Mimi: Ach ne, mně... mně je tak horko – Prosím vás, seďte! Bože, co jsem to udělala!

Loupežník: Copak?

Mimi: Že jsem šla za vámi. Že jsem šla ven.

Loupežník: Ale Mimi-

Mimi: Ne, vy nesmíte mluvit. Aspoň teď mějte rozum, prosím vás! Nebo tu nezůstanu.

Loupežník: Ale –

Mimi: Ne, vy nesmíte! Bože, co já – Usedá na zem. Ach, jak mně je horko... Skrývá tváře v dlaních.

Sýček v dáli: Ohó, ohohó...

Mimi: Proč jste mi nevzkázal!

Loupežník: Já –

Mimi: Proč jste mi nevzkázal, proč jste mě nechal!

Já na vás myslela, já jsem se bála,

že jistě umřete! Snad jsem tak krutá,

tak bezcitná, že myslela jsem na smrt

a viděla vás už jen mrtvého – –

● zasazení výňatku do kontextu díla

Jedná se o část druhého dějství. Loupežník Mimi slíbit, že pošle zprávu, jak se vyvíjí jeho zranění, ale místo toho přichází sám. Mimi ho lituje, ale Loupežník se cítí dobře. V závěru úryvku Mimi přechází do veršované řeči – autor dává najevo zamilovanost postav.

● téma a motiv

téma: Loupežníkovo zranění

motivy: lavička, ruce, smrt

● časoprostor

čas: z úryvku není patrný; noc

prostor: před domem, kde bydlí Mimi, u lavičky

● kompoziční výstavba

Příběh je vyprávěn chronologických slohovým postupem.

Úryvek se skládá z 18 replik.

● vypravěč

Vypravěč se v dramatu neprojevuje, děj se odehrává na základě promluv jednotlivých postav.

● postava

Loupežník – mladší muž, má neznámé jméno, vzhled i původ, je opředen tajemstvím, má veselou a přátelskou povahu, miluje Mimi, postava hlavní kladná

Mimi – mladá dívka, své rodiče poslušně poslouchala, dokud nepotkala Loupežníka (= dokud se nezamilovala), postava hlavní kladná

Fanka – služebná v domě, kde bydlí Mimi, hodná, obětavá, starostlivá; postava vedlejší kladná

Profesor a Paní (= otec a matka) – starostliví, ale svou péči až přehánějí, úzkostliví, panovační; postavy vedlejší, spíše záporné