Čevengur_V002_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Andrej Platonov

Čevengur

Výňatek

Umělecký text

Domy v Čevenguru byly stavěny pevně, jakoby na věky, zrovna jako život tamních starousedlíků, kteří byli tak věrní svému smýšlení a zájmům, že se div neztrhali, jak jim sloužili, a předčasně stárli od samého hromadění majetku.

Však na to později proletáři doplatili, když museli ručně přemisťovat tak důkladně založená stavení, protože spodní trámové věnce domů, položené na zem bez základů, už pustily kořeny a rostly hluboko do země. Proto městský rynek – po přesunu domů za Čepurného a za socialismu – vypadal jako oraniště: proletáři vytrhávali dřevěné domy i s kořeny a ty pak vláčeli za sebou, kudy se dalo. A Čepurný za těch svízelných dnů sobotních brigád litoval, že třídu zbývající pakáže vyhnal a vyhubil; vždyť by byla mohla ty zakořeněné domy odtud odtahat ona místo už tak dost uondaného proletariátu. Jenže v prvních dnech socialismu v Čevenguru ještě Čepurný nevěděl, že proletariát bude potřebovat pomocnou nádenickou sílu. Ale toho prvního dne socialismu se probudil tak povzbuzen sluncem, které vstalo dřív než on, a vůbec celkovým pohledem na celý hotový Čevengur, že poprosil Prokofije, aby se okamžitě někam vypravil a pozval do Čevenguru chudáky.

„Jdi, Prošo,“ oslovil ho tiše, „je nás tu málo a za chvilku nám tu bude smutno bez dalších soudruhů.“

Prokofij potvrdil názor Čepurného:

„Jasně, soudruhu Čepurný, musíme je pozvat; socialismus je masová záležitost. A jináč už nikoho nezvat?“

„Ale pozvi i další elementy,“ dokončil pokyny Čepurný. „Vem si Pijusu a jeďte po cestě do dálky – a jak tam někde uvidíš chudáka, přiveď nám ho za soudruha.“

„A co ty další?“

„Ty taky přiveď. Socialismus je u nás už hotovej fakt.“

„Žádnej fakt nemá pevný trvání bez podpory mas, soudruhu Čepurný.“

Výňatek

Neumělecký text

Do celého světa se rozletěly obrazy nové, krásné architektury SSSR., miliony lidi na celém světě obdivují hrdé, vysoké stavby Moskvy, její podzemní paláce Metra, obdivují široké a přívětivé obytné ulice nových měst i vesnic, plné stromoví, parky kultury a oddechu, divadla, kina, domy pionýrů i velkolepé stavby vodních děl s mohutnými majáky, vítěznými oblouky a skvěle upravenými a vyzdobenými nábřežími průplavů a řek. V dílech sovětské architektury se snoubí všechna výtvarná umění, sochařství; malířství i dekorativní umění v jedinou symfonii, prodchnutou myšlenkami velkého budovatele míru J. V. Stalina. Jaký to veliký kontrast proti architektuře úpadkového západu! V zemích kapitalismu stavebnictví stále ucpává jen ty největší díry způsobené válkou a zanechává v bědném stavu obrovské části periferií měst. Není s to vyřešit stálou a notorickou chorobu bydlení v nouzových koloniích a děrách, nehledě ani na bědné a nepředstavitelně stísněné kolonie dělnických čtvrtí. v Sovětském svazu byl smazán rozdíl mezi centrem města a periferií a s rozvojem techniky jest postupně smazáván rozdíl mezi městem a vesnicí. Všem pracujícím se dostává přiměřeného, pohodlného a zdravého bydlení. V Sovětském svazu vyrůstají nádherné stavby v krásně sladěných skupinách ušlechtile rozvíjejících umělecké svébytné rysy jednotlivých národních kultur. V kapitalistických zemích jednotlivé stavby, pokud vůbec ke stavbě dochází, oklešťují vše, co by připomínalo národní svébytnost, vše, co by rozvíjelo vysokou kulturní tradici jednotlivých národů a odívají se do beznárodní kosmopolitní šedi ploch a kubusů.