Protokoly - zajímavé pokusy v chemii

Nejžravější piranha

Pomůcky: kádinka, chemické kleště

Chemikálie: peroxid vodíku (30%), koncentrovaná kyselina sírová, pozorované předměty (rohlík, kousek papíru, dětská křupka, alobal)

Pozorování:

• Ihned po smíchání peroxidu s kyselinou sírovou dojde k bouřlivé exotermické reakci, při které vzniklá kyselina peroxosírová začne vřít a teplota výrazně stoupne (až k 100°C).

• Po vhození papíru do kádinky pozorujeme okamžité spálení papíru za vzniku plynných produktů (oxid uhličitý a voda).

• Složitější organické materiály (např. kus rohlíku) se v kyselině také rozkládá, ale o něco pomaleji než papír.

• Alobal, jako anorganická látka, se v kyselině nerozložil.

Princip:

Smícháním kyseliny sírové s peroxidem vodíku vznikne kyselina peroxosírová, která má velmi silné oxidační vlastnosti. Jakmile tato kyselina přijde do styku s libovolným organickým materiálem, rozloží ho.

Otázky na úkoly:

1. V kyselině peroxosírové se rozloží prakticky všechny organické látky. Anorganické látky se naproti tomu nerozloží.

Modrá baňka

Pomůcky: Erlenmeyerova baňka, zátka, lžička, kopistka

Chemikálie: pevný NaOH, glukosa, roztok methylenové modři

Pozorování:

• Roztok se po chvíli, kdy baňku necháme klidně stát, odbarví

• Po zatřepání s baňkou pozorujeme znovu obarvení roztoku do modré barvy

Princip:

Princip je založen na oxidaci methylenové modři kyslíkem, který je přítomen v horní části baňky (ve vzduchu). Při protřepání baňkou dochází k promíchání vzduchu s roztokem a k následné reakci, při níž pozorujeme opětovné zbarvení roztoku do modra.

K odbarvení roztoku dochází díky redukci methylenové modři glukosou v zásaditém prostředí (to vytvoří přidaný hydroxid sodný).

Otázky:

1. Jakou roli v pokusu hraje methylenová modř?

Methylenová modř zaprvé slouží jako barevný indikátor, zadruhé jako hlavní reaktant (při odbarvení se redukuje, při zbarvení oxiduje)

Hopsající gumový medvídek ve zkumavce

Pomůcky:

• Zkumavka

• Kahan

• Stojan

• Křížová svorka

• Miska s pískem

Chemikálie:

• Chlorečnan

• Gumový medvídek

Postup:

1. Zkumavku upevníme do stojanu pomocí křížové svorky a nasypeme do ní 1-2 g chlorečnanu.

2. Chlorečnan zahříváme nad nesvítivým plamenem kahanu, dokud se neroztaví.

3. Pod zkumavku položíme misku s pískem.

4. Vhodíme gumového medvídka do zkumavky a pozorujeme reakci.

Princip:

Chlorečnan je oxidační činidlo, které prudce reaguje s organickými látkami. Gumový je tvořen především želatinou a sacharidy (tedy organickými látkami). Rozkladem chlorečnanu vzniká kyslík, který podporuje hoření. Ve zkumavce tedy dojde k bouřlivé oxidaci gumového medvídka.

Odpovědi na otázky:

1) Čím lze nahradit gumového medvídka?

Kostka cukru, škrob

2) Proč se pod zkumavku dává miska s pískem?

Pokud bychom použili nekvalitní zkumavku, mohlo by se stát, že by se dno zkumavky roztavilo.