Chemie referát - Antidepresiva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Antidepresiva
Antidepresiva se podle Světové zdravotnické organizace řadí mezi psychoanaleptika, která patří do anatomicko-terapeuticko-chemické skupiny N: Nervový systém. Jedná se psychiatrický lék, který slouží ke zmírnění symptomů klinické deprese.
Antidepresiva se dělí na tricyklická antidepresiva (TCA), inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a ostatní antidepresiva nové generace (např. flupentixol).
TCA se začaly používat jako první, a to v 50. letech 20. století. Jsou tak s nimi i největší zkušenosti. Ve velkých dávkách mají mnoho nežádoucích účinků, jako jsou únava, sucho v ústech, závratě, tendence kolabovat při změně polohy, zácpa, potíže s močením, rozmazané vidění nebo přibírání na váze. Kvůli vysoké toxicitě hrozí však také předávkování. K tomu, aby fungovala stejně jako moderní antidepresiva je ale potřeba právě vyšších dávek. Aby se zlepšila jejich snášenlivost, bývají zpočátku podávány v nízké dávce, která se pozvolna zvyšuje až do terapeutické. Mohutný antidepresivní efekt se objeví většinou mezi 3.–6. týdnem podávání. U tricyklických antidepresiv je důležité dodržovat předepsané dávkování, protože při nárazovém užívání nebo v malých dávkách nejsou účinná. Předepisují se většinou pacientům, u kterých moderní antidepresiva nezabírají. Příklady jsou amitriptylin, imipramin, dosulepin, doxepin, klomipramin nebo lofepramin.
IMAO jsou někdy také označovány jako tymoeretika nebo uváděna pod zkratkou MAOI. Jedná se o skupinu antidepresiv, které působí proti enzymu monoaminooxidázy (MAO). Ten metabolizuje monoaminy, tedy i katecholaminy, jejichž nedostatek (spolu se serotoninem) se považuje za patogenetický mechanismus vzniku depresí. Zvyšují tak působení monoaminů nejen na synapsi, ale zejména uvnitř buněk. Podávají se obvyklých v případech, že podávání jiných antidepresiv (tymoleptik) nevedlo ke zlepšení. Při podávání tymoeretik je nezbytné vyvarovat se zvýšeného přísunu katecholamimů (např. podání adrenalinu při lokální anestezii) nebo jejich prekurzorů. K nim patří zejména tyramin obsažený v mnoha potravinách. Příklady jsou mokolobemid, fenelzin a tranylcypromin.
Na trh byly SSRI uvedeny na začátku 21. století. Jejich výhodami a přednostmi jsou rychlá účinnost, téměř hned po zahájení užívání, a menší množství vedlejších účinků. Mají ale své nevýhody. Vedlejší účinky, jako jsou nevolnost nebo bolesti hlavy, se u většiny lidí objevují jen na počátcích léčby. U malé části pacientů se vyskytne nervozita, což může i zhoršit stav léčeného. Z tohoto důvodu se například ve Velké Británii nedoporučují SSRI k léčbě dospívajících. Je zde totiž v počáteční fázi velké riziko sebevražd a násilného chování. Poměrně velkou část pacientů postihnou problémy se sexuální dysfunkcí. Ta může trvat po celou dobu léčby, a i nějakou dobu po ní. Pacienti mají menší chuť na sex a je prodloužena doba potřebná k dosažení orgasmu.