Prvky_germanium, cín, olovo

Germanium, cín, olovo

kovy, p2prvky

GERMANIUM (Ge)

▪ jeho existenci předpověděl Mendělejev
▪ oxidační čísla (II), IV
▪ v pevném skupenství má vlastnosti polovodiče
▪ v kapalném skupenství se chová jako kov, podobně jako rtuť
▪ vyskytuje se jako příměs rud zinku a stříbra, příměs v ložiscích uhlí
▪ Používá se jako katalyzátor při výrobě polymerů, výroba optických vláken, radarová technika,

laserová technika, slitiny se zlatem – klenotnická pájka, zubní lékařství.

CÍN (Stanum, Sn)

▪ výskyt: kasiterit – cínovec SnO2
▪ vlastnosti: stříbrolesklý, tažný a kujný kov, nejedovatý, bakteriocidní
▪ dá se válcovat – fólie staniol
▪ odolný vůči vodě
▪ reaguje s kyselinami a zásadami – je amfoterní
▪ vytváří alotropické modifikace α,β,γ – ty se liší od sebe svými vlastnostmi
▪ β ,γ jsou stálé, α – šedý cín je stálý pod teplotu 13,2 oC ( přechodem cínu na šedou modifikaci se

cínové předměty rozpadají v šedý prášek, ztrácí lesk( cínový mor – kovový cín se změní na
práškovou formu)

▪ je „ nakažlivý“
▪ ohrožuje např.historické hudební nástroje, varhany
▪ výroba: redukcí uhlím z oxidu cíničitého
▪ použití: pocínování – povrchová úprava méně odolných kovů, výroba slitin, např. bronz (Cu+Sn),

pájka (Sn+Pb+Zn)

OLOVO (Plumbum, Pb)

▪ výskyt – jako minerál galenit PbS
▪ šedý, měkký kov
▪ na vzduchu se pokrývá oxidem olovnatým
▪ nerozpouští se ve zředěných kyselinách
▪ rozpustné v kyselině dusičné
▪ špatný vodič elektřiny a tepla
▪ pohlcuje radioaktivní a rentgenové záření
▪ výroba pražením galenitu
▪ nereaguje s řadou kyselin – HCl
▪ H2SO4 – vytváří se na povrchu ochranná vrstvička
▪ reakcí Pb s HNO3 a CH3 COOH vznikají soli : PbNO3, (CH3COO)2Pb, které jsou rozpustné ve vodě
▪ Kationty Pb2+ - jedovaté
▪ páry Pb a jeho rozpustných sloučenin také jedovaté (otrava těžkým kovem, stejně jako Cu, Cd
▪ použití: obaly kabelů, elektrod pro akumulátory, ochranné obaly před RTG zářením, pájka, slitina

liteřina Pb+Sn+Sb, tetraetylolovo (antidetonační přísada do benzínu)

▪ sloučeniny:

PbO2 – hnědý, oxidační činidlo, do hlaviček zápalek
PbO – při výrobě olovnatých skel, český křišťál
PbS – černý, nerozpustný, ruda k výrobě Pb
PbCrO4 – žlutá malířská barva – chromová žluť
(CH3COO)2Pb – jedovatý, rozpustný ve vodě, sladká chuť (olověný cukr), výroba fermeží
Pb3O4 – oxid olovnato-olovičitý – suřík, červený, do základových barev
(PbCO3)2 . Pb(OH)2 – olovnatá běloba, vysoká krycí schopnost, účinkem H2S vzniká černá sraženína PbS –
tmavnutí obrazů