8. HALOGENY

Halogeny jsou velmi reaktivní, vyskytují se jen ve sloučeninách. Jejich sloučeniny s kovy jsou známé minerály: CaF2 fluorid vápenatý název minerálu je kazivec nebo flourit. NaCl chlorid sodný název minerálů je sůl kamenná neboli halit. Na3(AlF6) kryolit název minerálu je hexaflurohlinitan sodný. KCl chlorid draselný název minerálu je silvín. Halogeny se slučují téměř se všemi prvky periodické soustavy:

1. Reakcí s nekovy – vznikají molekulové halogenidy (plyny, kapaliny)

2. Reakcí s kovy vznikají polární nebo iontové halogenidy (=soli halogenovodíkových kyselin) (prvky I. a II. A skupiny).

3. Vytěsňovací reakce: halogeny s nižším atomovým (protonovým) číslem (s vyšší elektronegativitou) vytěsní halogen s vyšším atomovým číslem z jeho solí. Oxidační schopnosti ve skupině klesají, nemůže slabší oxidační činidlo vytěsnit silnější (jod nevytěsní žádný halogen).

4. Disproporcionační reakce s vodou nebo hydroxidem, kde jeden prvek se bude oxidovat i redukovat):

5. Halogenace: substituční nebo adiční reakce v organické chemii:

Halogenvodíky, HF, HCl, HBr a HI jsou kovalentní hydridy s polární vazbou. Polarita vazby klesá od HF k HI. Jsou to bezbarvé plyny, které mají štiplavý zápach. Ve vodě jsou rozpustné.

Halogenvodíky se dobře rozpouštějí ve vodě. Vodné roztoky halogenvodíků jsou halogenvodíkové kyseliny. Jsou to velmi silné kyselina (kromě HF). Protože však nemají oxidační účinky, reagují pouze s neušlechtilými kovy (Li,K,Ca,Na…).

Kyselina fluorovodíková (HF) není silná kyselina, protože mezi jejími molekulami jsou silné vodíkové můstky a molekuly se asociují. Díky vodíkovým vazbám má vysokou teplotu tání. Kyselin fluorovodíková i plynný fluorovodík rozpouštějí sklo a musí se proto uchovávat v plastových láhvích.

Kyselina chlorovodíková (HCl) neboli kyselina solná je silná kyselina. Je důležitá pro chemický průmysl. Je to těkavá (=schopná se vypařovat) kapalina a patří mezi silné žíraviny.

Kyselina jodovodíková (HI) je nejsilnější bezkyslíkatá kyselina.

Významné kyseliny chloru a jejich solí

Kyselina chlorná HClO a její soli snadno uvolňují atomární kyslík, a proto mají oxidační, dezinfekční a bělící účinky. Směs chloridu a chlornanu sodného, tzv. bělící louh, se používá k bělení. Směs chloridu a chlornanu vápenatého, tzv. chlorové vápno, se používá jako bělící a dezinfekční prostředek..Je to velmi slabá a nestálá kyselina.

Jedovatá kyselina chlorečná HClO3 a její soli jsou silná oxidační činidla. Způsobují oxidaci hemoglobinu (Fe2+) na nefunkční methemoglobin (Fe3+). Její soli chlorečnany mají oxidační účinky, ale slabší než chlornany, používají se na výrobu výbušnin a zápalek. Je to silná a nestálá kyselina.

Jedovatá kyselina chloristá HClO4 je nejstálejší oxokyselina chloru a patří k nejsilnějším kyselinám. Je to bezbarvá explozivní kapalina s oxidačními účinky. Její soli chloristany se používají v pyrotechnice (výroba výbušnin).