1-Ortely a milosti - Oldřich Mikulášek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- Roku 1937 se oženil a natrvalo přestěhoval do Brna, kde se stal redaktorem Lidových novin.
- Po válce působil v redakci deníku Rovnost (1945–1948), dále v tehdejších Svobodných novinách, později přejmenovaných opět na Lidové noviny (1948–1952), v literárním oddělení Československého rozhlasu (1952–1956) a v redakci časopisu Host do domu (1957–1964).
- Mezitím se v roce 1952 podruhé oženil, a to s redaktorkou Československého rozhlasu Věrou (1928–2020), která se později stala dramaturgyní a ředitelkou (1990–1993) brněnského studia České televize.
- Roku 1953 se jim narodil syn Ondřej, divadelní herec.
- Roku 1965 nastoupil Oldřich Mikulášek pětiletou tvůrčí dovolenou (stipendium Českého literárního fondu).
- O dva roky později se těžce zranil, se zlomeninou nohy ležel 20 měsíců v nemocnici a následky nehody ho sužovaly až do konce života.
- Po roce 1969 se stal samizdatovým spisovatelem, když jej v letech 1971–1980 postihl zákaz publikování.
- Byl členem skupiny Q. K jeho nejbližším přátelům mezi spisovateli patřili Jan Skácel, Klement Bochořák, Adolf Kroupa, Josef Kainar, Ludvík Kundera a Milan Uhde a další.
- Po smrti v roce 1985 byla urna s Mikuláškovým popelem uložena na Ústředním hřbitově v Brně. Na náhrobku s bronzovou bustou a napodobeninou podpisu se podíleli sochaři L. Lacina, L. Martínek a M. Slezák. Na fasádě domu v Mášově ulici č. 4, kde Mikulášek bydlel v letech 1968–1985, byla v roce 1990 umístěna pamětní deska, kterou vytvořili Sylva Lacinová-Jílková, L. Lacina a G. Morávek. Ve Starém Lískovci bylo po něm v srpnu 1991 pojmenováno náměstí, dříve Voroněžské
- Poezie Oldřicha Mikuláška patří mezi komplikované, což způsobilo, že socialističtí kritici si nevěděli rady, jak se k němu postavit, a nakonec o něm často ani nepublikovali; zpravidla však jeho tvorba nebyla zakazována.
- Jeho poezie často vytváří dojem konfrontace s okolním světem a vzdoruje všednosti a obyčejnosti.
- Mikuláškova poezie je charakteristická přemýšlivým a reflexivním pohledem na rozdíl mezi životem a smrtí, a to s cílem dojít k hlubšímu smyslu lidské existence.
Sbírky:
Černý bílý ano ne, 1930 – ovlivněna poetismem, Marné milování, 1940, Křídlovka, 1941, Tráva se raduje, 1942…
Básně:
Havrani:
Ortely
Zápas:
Rukavička:
Přeludy:
Drama:
Vyvolavač:
Ortel:
Hudba:
Chůze:
Výčitky:
První bolesti:
Finále:
U soudců růžového:
Vesnický pohřeb:
Milosti
Pokušení na Špilberku:
Jarní bubnování:
Slavnost:
Zlaté jablko:
Malá spása:
Sudy:
Labutě:
Panna pije víno:
Žena ve vaně:
Zlatnice v tržnici:
Čistý vzduch:
Modrý koberec:
Hlaveň:
Krásné jho:
Tanec
Tanec many:
Džbán:
Stvoření vázy:
Tanečnice I:
Tanečnice II:
Taneční fantazie:
Píseň nad družicí:
Poslední báseň
Co člověk má:
1. Literární druh a žánr:
2. Literární směr: