10. Noc na Karlštejně - Jaroslav Vrchlický

Arnošt z Pardubic – arcibiskup pražský, pomáhá císařovně se dostat ke králi

Ješek z Wantenberga – purkrabí na Karlštejn, správce Karlštejna, nejdříve je spíše chladný ale poté se rozhodne pomoci své neteři Aleně

Petr – král cyperský a jeruzalémský, na Karlštejně je na návštěvě, zajímají ho hlavně ženy a láska

Štěpán – vévoda Bavorský, přijel z politických důvodů, ale pak se spřátelí s Petrem a pomáhá mu odhalit ženu na hradě, hlavním objektem jeho pozornosti jsou ženy

Pešek Hlavně – číšník císařův, má rád Alenu - páže na Karlštejně, dá přednost před svými povinnostmi Aleně

Alena – neteř purkrabího, miluje Peška a pro lásku je ochotná udělat cokoliv, vtipní, statečná

Alžběta – 4. manželka Karla IV, oddaná, milující, zoufalá manželka, která se rozhodne udělat neobvyklý čin, aby byla se svým milým.

Jazyk – dílo je psáno er – formou, psáno prostým jazykem, který je hojně obohacen o dobové výrazy a slovní spojení, což dodává hře na autentičnosti. Právě narážky a pohrávání si s jazykem dodávají dílu na komičnosti. Hra je tvořena živými dialogy a vtipnými zápletkami, jedná se o přímou řeč, občas popis. Jazyk, jímž jsou historické postavy charakterizovány, obsahuje četné archaické tvary (rci, jest, símě), zastaralá slovní spojení a historismy (šenk – člověk, který nalévá víno, čabraka – pokrývka koně, kontrfej – obrázek, manové – královská stráž). Vznešená mluva, jak dříve mluvili králové (spisovná, neaktuální, oslovují se tituly, Může vypadat uměle.)

Stručný obsah díla:

Veselohra s námětem z české historie vypráví o tajném průniku dvou žen na hrad Karlštejn, kam podle panovníkova příkazu směli jen muži. Podává úsměvný příběh o ženské odvaze a žárlivosti. Hra je rozdělena do tří jednání a odehrává se ve druhé polovině 14. století během vlády Karla IV. Roku 1363 se na hrad Karlštejn se postupně sjíždí panovník a pozvaní hosté - Petr, král cyperský a jeruzalémský, a Štěpán, vévoda bavorský. Navíc, ač to mají zakázáno, přijíždí na hrad dvě ženy, a to císařovna Alžběta, kterou na jejím hradě Karlík sužoval stesk a odloučení od manžela (i žárlivost). Tou druhou je neteř hradního purkrabího Alena, kterou k porušení zákazu dohnala také láska, a to ke královskému šenkovi Peškovi. Vsadila se totiž se svým otcem, že když přečká noc na Karlštejně, může si Peška vzít. Jak Alena, tak císařovna se přestrojí za královská pážata. Císařovna, které pomáhá arcibiskup Arnošt z Pardubic, dostane službu před císařovou ložnicí, ten ji však odhalí díky tomu, že v souboji zlomí meč krále Petra. Následně se prozradí i přítomnost Aleny. Císař je tomu rád neboť nyní může předstírat, že na hradě byla pouze Alena, a zachránit tím čest císařovny, které pomůže uprchnout na Karlík. Aleně je však odpuštěno, a Karel dokonce povýší Peška na rytíře, díky čemuž si ho ona může vzít. Císařovna následně předstírá příjezd na Karlštejn, s omluvou, že se ztratila v lesích. Kniha končí odjezdem císaře a císařovny na Karlík a jeho novým rozhodnutím, které opravňovalo ženy ke vstupu na hrad Karlštejn..