Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




10. Noc na Karlštejně - Jaroslav Vrchlický

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (42,49 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Kolářová Kristýna 4. Z 4. Noc n a Karlštejně Jaroslav Vrchlický(1853 – 1912)vlastním jménem Emil Frída, nejvýznamnější postava generace Lumírovců, český dramatik, básník (autor cca 80 básnických sbírek), překladatel z 18 jazyků (Shakespeara, Dante, Moliére, Hugo, Goethe apod.). Největší část jeho tvorby tvoří lyrická (příjemná) a epická (výpravná) poezie. Začlenil českou literaturu do Evropské. Narodil se v Lounech v rodině obchodníka. Vystudoval filozofickou fakultu. Pak strávil rok v Itálii jako vychovatel. Inspiroval ho V. Hugo. Po návratu se stal tajemníkem Českého učení technického. Na vrcholu spisovatelské činnosti získal čestný doktorát Karlovy univerzity a titul profesora srovnávacích dějin literatury. Dostalo se mu vysokých poct jak doma tak v zahraničí. Těžce onemocněl (prodělal mozkovou mrtvici) = nemohl komunikovat, číst, psát a to ho vyřadilo z tvůrčího psaní. Mezi jeho další díla patří např. Okna v bouři, Písně poutníka, Dojmy a rozmary, zlomky Epopeje, Soud lásky, Rok básníkův Autoři stejného směru jsou např. J. Neruda – Povídky Malostranské, V. Hálek – Muzikantská Liduška Generace Lumírovců – generace spisovatelů 70. a 80. let, název dle časopisu Lumír, kolem něhož se skupina sdružovala (dlouhodobým redaktorem byl J. V. Sládek) cíl: generaci Lumírovců se říká tzv. škola kosmopolitní,usilovali o světovost české literaturyvěnovali se překladatelstvíinspirovali se v zahraničíusilovali o svobodu slovavěnovali se především poezii (dokonalá forma)estetická funkce literatury Představitelé:Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek, Julius Zeyer (všichni tři jsou pohřbeni na Vyšehradě) Literární směr–Česká literatura 2. poloviny 19. století (Májovci, Ruchovci, Lumírovci) Literární druh– epika Literární žánr–divadelní hra (veselohra – komedie) Literární forma –drama Námět –ukázat atmosféru doby a život v době Karla IV. Motiv – zákaz žen na hradě Karlštejn Téma – láska může porušit všechny zákazy (průnik dvou žen na hrad Karlštejn i přes císařův zákaz a jejich nepřekonatelná láska) Kompozice– chronologická kompozice, skládá se ze3 jednání a několika výstupů (3 dějství 37 výstupů), psáno jako divadelní hra, objevují se zde dialogy, na začátku každého jednání je odstavec, ve kterém je popsáno, kde se nacházíme a které postavy zde vystupují - v textu najdeme poznámky pro herce (ztichne) Prostředí – hrad Karlštejn, červen roku 1363 Hlavní postavy a jejich charakteristika: Karel IV. – císař římský a král český, rozumný a chytrý vládce, který se dokáže povznést nad prohřešky, které se v příběhu dějí. Má jistě smysl pro humor a pochopení pro lásku. Upřímně miluje svoji ženu Alžbětu a je jí věrný. Jeho chování je lidské a moudré. Dokáže mít nadhled nad situací. (moudrý, hodný,laskavý, chytrý) velmi zaneprázdněný, spravedlivý. Arnošt z Pardubic – arcibiskup pražský, pomáhá císařovně se dostat ke králi Ješek z Wantenberga – purkrabí na Karlštejn, správce Karlštejna, nejdříve je spíše chladný ale poté se rozhodne pomoci své neteři Aleně Petr – král cyperský a jeruzalémský, na Karlštejně je na návštěvě, zajímají ho hlavně ženy a láska Štěpán– vévoda Bavorský, přijel z politických důvodů, ale pak se spřátelí s Petrem a pomáhá mu odhalit ženu na hradě, hlavním objektem jeho pozornosti jsou ženy Pešek Hlavně – číšník císařův, má rád Alenu - páže na Karlštejně, dá přednost před svými povinnostmi Aleně Alena – neteř purkrabího, miluje Peška a pro lásku je ochotná udělat cokoliv, vtipní, statečná Alžběta –4. manželka Karla IV, oddaná, milující, zoufalá manželka, která se rozhodne udělat neobvyklý čin, aby byla se svým milým. Jazyk– dílo je psáno er – formou, psáno prostým jazykem, který je hojně obohacen o dobové výrazy a slovní spojení, což dodává hře na autentičnosti. Právě narážky a pohrávání si s jazykem dodávají dílu na komičnosti. Hra je tvořena živými dialogy a vtipnými zápletkami, jedná se o přímou řeč, občas popis. Jazyk, jímž jsou historické postavy charakterizovány, obsahuje četné archaické tvary (rci, jest, símě), zastaralá slovní spojení a historismy (šenk – člověk, který nalévá víno, čabraka – pokrývka koně, kontrfej – obrázek, manové – královská stráž). Vznešená mluva, jak dříve mluvili králové (spisovná, neaktuální, oslovují se tituly, Může vypadat uměle.) Stručný obsah díla: Veselohra s námětem z české historie vypráví o tajném průniku dvou žen na hrad Karlštejn, kam podle panovníkova příkazu směli jen muži. Podává úsměvný příběh o ženské odvaze a žárlivosti. Hra je rozdělena do tří jednání a odehrává se ve druhé polovině 14. století během vlády Karla IV. Roku 1363 se na hrad Karlštejn se postupně sjíždí panovník a pozvaní hosté - Petr, král cyperský a jeruzalémský, a Štěpán, vévoda bavorský. Navíc, ač to mají zakázáno, přijíždí na hrad dvě ženy, a to císařovna Alžběta, kterou na jejím hradě Karlík sužoval stesk a odloučení od manžela (i žárlivost). Tou druhou je neteř hradního purkrabího Alena, kterou k porušení zákazu dohnala také láska, a to ke královskému šenkovi Peškovi. Vsadila se totiž se svým otcem, že když přečká noc na Karlštejně, může si Peška vzít. Jak Alena, tak císařovna se přestrojí za královská pážata. Císařovna, které pomáhá arcibiskup Arnošt z Pardubic, dostane službu před císařovou ložnicí, ten ji však odhalí díky tomu, že v souboji zlomí meč krále Petra. Následně se prozradí i přítomnost Aleny. Císař je tomu rád neboť nyní může předstírat, že na hradě byla pouze Alena, a zachránit tím čest císařovny, které pomůže uprchnout na Karlík. Aleně je však odpuštěno, a Karel dokonce povýší Peška na rytíře, díky čemuž si ho ona může vzít. Císařovna následně předstírá příjezd na Karlštejn, s omluvou, že se ztratila v lesích. Kniha končí odjezdem císaře a císařovny na Karlík a jeho novým rozhodnutím, které opravňovalo ženy ke vstupu na hrad Karlštejn.. Vlastní názor na knihu: Tato kniha mě velmi zaujala, líbila se mi jakým stylem je psaná a její děj. Tuto knihu si velmi ráda přečtu znova a doporučím ji ostatním. Viděla jsem film a myslím si, že se jendá o velmi povedené dílo.

Témata, do kterých materiál patří